Vyplývá to z výzkumu, který pro ministerstvo práce vypracovala společnost Factum Invenio. Do výzkumu se loni zapojilo 1060 lidí. Výsledky zveřejnilo ministerstvo na svých stránkách www.mpsv.cz. Vláda chce ještě do konce tohoto volebního období reformovat penzijní systém a umožnit lidem vyvázat se částečně z odvodů na důchody. Tyto "ušetřené" peníze by pak mohli převést právě do spoření u penzijních fondů. Vyplývá to z návrhu sociálních reforem, které v úterý představil ministr práce Petr Nečas (ODS).

Zhruba 65 procent z těch, kteří penzijní připojištění už nyní mají, si je hradí samo. Téměř 32 procentům spořících na ně přispívá zaměstnavatel. Více než třem procentům lidí pak jejich firma hradí připojištění celé. Nejčastěji dostávají příspěvky na důchod od svých zaměstnavatelů lidé v nedělnických profesích. Častěji si na důchod spoří vysokoškoláci a osoby s vyšším příjmem. "Mezi účastníky penzijního připojištění patří častěji především lidé, kteří jsou případnou krizí důchodového systému ohroženi relativně méně," uvedli autoři výzkumu.

Průměrně lidem včetně příspěvků na připojištění měsíčně přibude 724 korun. Nejčastější platba činí 500 korun. Do 300 korun si platí čtvrtina připojištěných, a to častěji ženy. Částku do 500 korun si na penzi každý měsíc ukládá 38 procent spořících. Do tisícikoruny si na stáří spoří zhruba 24 procent pojištěnců. Nad 1000 korun si pak připojištění platí 13 procent lidí. Třetina z nich je z Prahy.

Penzijní připojištění mají kromě zaměstnanců i drobní podnikatelé a živnostníci. Na penzi si podle výzkumu spoří 54 procent z nich. Častěji ho mají lidé nad 50 let s vyšším vzděláním. Průměrně si měsíčně hradí 911 korun. Nejčastěji si osoby samostatně výdělečně činné platí 500 korun, do fondů si jich tuto částku posílá 29 procent. Do 300 korun si spoří 12 procent dotázaných, do 500 korun je to víc než třetina, čtvrtina dotázaných do tisícikoruny a nad 1000 korun pak 29 procent lidí.