Připravte se na smršť nových zákonů

Takový vítr, jaký v legislativní oblasti zavanul prvního dne nového roku, čeští podnikatelé už dlouho nepamatují. Mění se minimálně deset norem zásadního významu, což v konečném důsledku znamená, že změn v jednotlivých bodech budou stovky. Lze tedy směle mluvit o legislativní bouři.

Mimořádně rozsáhlá je například novela obchodního zákoníku, ke které se pak přidávají další důležité normy s dopadem na praxi podnikatelů i jejich daňových poradců. Zvládnutí změn bude o to nesnadnější, že mnohé ze zákonů poslanci schvalovali až na poslední chvíli.

Sídlo, můj hrad?

Mezi nejvýraznější změny patří nová pravidla pro uvádění údajů v obchodním rejstříku, ale zpřísňují se třeba i požadavky na sídlo podnikatele. To má státu napomoci v postupu proti společnostem, které sice mají na určitém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale trvale sídlí jinde. Od 1. ledna proto podnikatel musí doložit právní důvod k užívání prostor zapsaných v obchodním rejstříku jako sídlo, a to po celou dobu, co jsou tyto prostory v rejstříku zapsány.

„Doložením právního důvodu užívání sídla se rozumí například prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu či nebytového prostoru, že s umístěním sídla souhlasí. Podpisy na takovém prohlášení musí být samozřejmě úředně ověřené,“ uvádí Jana Babůrková ze společnosti Smart Companies, zabývající se zakládáním a prodejem firem na klíč.

Bez rodných čísel

Zmíněná novela upravuje také informace zveřejňované povinně v obchodním rejstříku. Nově se už ve veřejně dostupné části rejstříku nezobrazí rodné číslo fyzických osob. Pokud se ovšem jedná o společenskou smlouvu a jí podobné dokumenty, které se zakládají do sbírky listin a obsahují rodné číslo, pak se tyto dokumenty zpřístupňují včetně rodného čísla.

Když podnikatelé nechtějí zpřístupňovat rodná čísla společníků, musí je odstranit z příslušných dokumentů zakládaných do sbírky listin. Významnou a obsáhlou novelou prochází i zákoník práce, kterým se řídí kolem čtyř milionů zaměstnanců a několik set tisíc zaměstnavatelů. Změna umožní například sjednat zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců až na šest měsíců.

Výplata odstupného

Dále se prodlužuje délka pracovního poměru na dobu určitou z dvou let vzroste na tři roky a bude možné sjednat ji u jednoho zaměstnavatele až třikrát. Celkově je tedy možné pracovat na dobu určitou devět let.

„Zdvojnásobuje se i počet odpracovaných hodin při podepsání dohody o provedení práce. Zaměstnanec může na dohodu u jednoho zaměstnavatele odpracovat 300 hodin za kalendářní rok. Nově se bude z příjmů z dohod o provedení práce platit sociální a zdravotní pojištění, a to v případě, že zaměstnanec si vydělá více než deset tisíc korun měsíčně,“ upřesňuje dopad změn Jan Vych z advokátní kanceláře Vych & Partners.

Novela upravuje i výši odstupného. Ta se bude posuzovat podle odpracovaných let u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec odpracuje méně než jeden rok, má nárok na jeden průměrný měsíční výdělek. Pokud odpracuje méně než dva roky, bude mít nárok na dvojnásobek měsíčního výdělku.

A pokud zaměstnání trvalo alespoň dva roky, zaměstnavatel by měl vyplatit odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

Novinkou je, že zaměstnanci, který okamžitě zruší pracovní poměr, nebude náležet odstupné, ale náhrada mzdy za dobu, která odpovídá výpovědní době.

Zároveň dochází ke změnám v zákoně o zaměstnanosti. Například v rámci zaměstnávání osob se zdravotním postižením se ruší kategorie osob zdravotně znevýhodněných a zároveň se ruší institut chráněné dílny, který se slučuje s chráněným pracovním místem.

Pokud bude fyzická osoba posouzena, že již není invalidní, zůstává jí status osoby se zdravotním postižením po dobu dvanácti měsíců od data rozhodnutí.

Pro podnikatele je důležité vědět také to, že k zásadním změnám teď dochází při souběhu výkonu funkce jednatelů a členů představenstev. Nově už bude možný výkon obchodního vedení společností v pracovněprávním vztahu i pro jednatele či členy představenstva.

Proti práci načerno

V souvislosti s úpravami se objevil ještě další návrh novely zákona o zaměstnanosti, který se nyní nachází v Senátu. Podle návrhu by například pracovníci museli mít na pracovišti kopie dokladů prokazujících legálnost práce.

„Jsou to například kopie pracovních smluv, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a podobně. Tato povinnost se vztahuje na doklady všech zaměstnanců. V případě nelegálního zaměstnání cizince bude hrozit zaměstnavateli pokuta do výše až deset milionů korun a minimálně 250 tisíc korun,“ vysvětlil právník Jan Vych.

Více ZDE