Jak se podmínky pro spoření na penzi změnily?
Kdo si spoří na důchod měsíčně víc než 1200 korun, dostane vyšší příspěvek od státu než dosud. Smůlu ovšem mají naopak lidé, kteří na stáří dokážou měsíčně vyčlenit méně než 500 korun. Ti o tuto státní podporu přišli. Dosud se státní příspěvek vyplácel již při měsíčním vkladu 300 korun. Z celkových 4,3 milionu účastníků penzijních fondů se změna týká téměř milionu lidí.

Proč a jak stát výši svého příspěvku změnil?
Stát jej zvyšoval naposledy v roce 2013 a jeho aktuální výše je vzhledem k růstu cen a průměrné mzdy příliš nízká. Protože si lidé nyní v průměru měsíčně ukládají částku asi 800 korun, chce je vláda motivovat ke zvýšení. Pokud budou dávat 500 až 1700 korun, bude státní příspěvek činit vždy 20 procent z jejich vkladu. Při vyšším vkladu se už zvyšovat nebude.

Kdy si budou lidé moci bez sankce vybrat vložené prostředky?
Minimální doba spoření, po jejímž uplynutí bude možné prostředky při splnění ostatních kritérií vybrat bez sankce, se u nových smluv prodlouží. Místo dosavadních pěti let to nově bude deset let, přičemž, stejně jako dosud, bude možné peníze takto vybrat až po dosažení věku 60 let.

Kterak se změna pravidel dotkla seniorů?
Důchodci, kteří si peníze ukládají do penzijních fondů, již nebudou mít nárok na státní příspěvek. To podle odborníků zřejmě některé od takového šetření odradí. Předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová uvedla, že tento finanční nástroj někteří důchodci využívali třeba k bezpečnému spoření. „Šetří si tak třeba peníze na pohřeb nebo na kremaci, podobně jako dřív na vkladní knížce u spořitelny,“ vysvětlila.

S čím se tedy spořící penzisté musí smířit?
Podle prezidenta Asociace penzijních společností Aleše Poklopa opatření postihne zhruba milion aktuálně spořících penzistů, kteří mají celkem našetřeno asi 150 miliard korun. Zhruba čtvrt milionu z nich přitom při odchodu ze systému potrestá. Jednou z podmínek pro jednorázové vyrovnání je dnes totiž splnění pětiletého minimálního období spoření. Tuto podmínku nebude splňovat čtvrt milionu penzistů. „Takže pokud budou chtít systém opustit, dostanou jen takzvané odbytné. Stát jim sebere všechny státní příspěvky, které jim za dobu jejich spoření poslal,“ vysvětlil Poklop.

Co se stane lidem, kteří nemají splněné ani dva roky spoření?
Ti mohou mít vysloveně smůlu. Při ukončení smluv kratších dvou let totiž účastník nedostane vůbec nic. Tedy ani své vlastní peníze, které si již do penzijka poslal. Takových lidí systém k dnešnímu dni registruje zhruba 80 tisíc. „Férovým řešením situace je zavedení pětileté ochranné lhůty, která umožní lidem s již uzavřenou smlouvou dospořit za dohodnutých podmínek,“ poznamenal Poklop.

Co penzijní společnosti takovýmto klientům doporučují?
Podle Asociace penzijních společností o vložené peníze nepřijdou, pokud si i nadále budou spořit, třeba jen malou částku. V tom případě tedy ani ten, kdo si spořil méně než pět let, nepřijde kvůli úpravě pravidel o státní příspěvek. Ani klientovi střádajícímu méně než dva roky už nebude hrozit ztráta dokonce všech naspořených peněz. „Těmto účastníkům doporučuji, aby si alespoň pět let dospořili. Klidně i po stokoruně měsíčně, což je v penzijku minimální výše úložky,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. „Budou si pak moci vybrat všechny své prostředky včetně státních příspěvků získaných do 30. června,“ dodal.

Jaké uspořené prostředky si lidé budou moci odečítat z daní?
Daňová podpora se bude týkat čtyř typů produktů. Stejně jako dříve si půjde z daní odečítat penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a životní pojištění. Nově se k nim připojuje rovněž nový dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče.

Kolik peněz takto ročně půjde odečíst z daní?
Dříve platil limit 24 tisíc korun na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření a 24 tisíc korun na životní pojištění a 50 tisíc korun na příspěvky poskytované zaměstnavatelem. Nově celkový limit na všechny daňově podporované produkty na stáří činí 48 tisíc korun. Daňové zvýhodnění ve třetím pilíři je nadále možné čerpat na úložky přesahující částku 1700 korun měsíčně, dříve to bylo nad vklady vyšší než tisíc korun.

Proč vláda pravidla systému spoření na stáří změnila?
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nyní nabízí občanům širší a atraktivnější možnosti státem podporovaných produktů spoření na stáří. Zároveň hodlá jejich úspory zapojit do rozvoje českého kapitálového trhu, který ve srovnání s řadou zemí EU zaostává. Lidé by podle něj neměli ve stáří spoléhat pouze na státní důchod. „V ideálním případě dosáhneme vyššího investičního zhodnocení úspor lépe motivovaných střadatelů a zároveň stimulace kapitálových investic,“ tvrdí Stanjura.

Jak se od 1. 7. 2024 změnila výše státního příspěvku

Příspěvek účastníka Státní příspěvek dnes Státní příspěvek nově
100 0 0
200 0 0
300 90 0
400 110 0
500 130 100
600 150 120
700 170 140
800 190 160
900 210 180
1000 230 200
1100 230 + daně 220
1200 230 + daně 240
1300 230 + daně 260
1400 230 + daně 280
1500 230 + daně 300
1600 230 + daně 320
1700 a více 230 + daně 340 + daně

Zdroj: Ministerstvo financí