Ta nejnovější má reagovat na výkyvy počasí a nepředvídatelné srážky v posledních letech. Řešení přináší nový projekt PRO CHMEL, který propojil experty z celého světa a za pomoci nejmodernějších technologií pomůže pěstitelům k efektivnějšímu zavlažování chmelnic. Hlavním cílem je zachovat český chmel v dostatečném množství a kvalitě i do budoucna.

„Museli jsme některé plochy v poslední dekádě kvůli klesající hladině spodních vod dokonce zcela opustit. Nic na tom nemění ani silné lijáky loňského, ale vlastně i letošního léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v podobě prudkých přívalových dešťů, je to na škodu. Voda totiž může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál,“ přibližuje situaci předseda představenstva družstva Chmelařství Žatec Zdeněk Rosa.

Lipová alej u Rakovnického potoka.
Vláda schválila trasy pro plánované přivaděče vody na Rakovnicku

Na projektu spolupracují společnosti Plzeňský Prazdroj, Asahi, Microsoft a Agritecture s pěstiteli ze žatecké chmelařské oblasti. Nejmodernější technologie mají chmelařům pomoci mapovat srážky, vlhkost a obsah živin v půdě, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. Ukážou i to, jak rostliny chmele reagují na jednotlivé změny počasí i stav vody a minerálů. Projekt přinese softwarové řešení, které bude pěstitelům poskytovat detailní informace pro optimální pěstování rostlin. Ukáže jim, kdy a jak intenzivně se mají jednotlivé části chmelnic zavlažovat, aby rostliny prospívaly a pěstitelé zároveň neplýtvali vodou, které je nedostatek.

První chmelnice v rakovnickém okrese už jsou osazené čipy, které budou celý rok hlásit, jaká je vlhkost, stav živin a podobně. Vše vyhodnotí počítače a výsledkem ročního sběru dat by mělo být zmíněné softwarové řešení.

Na vlakovém nádraží v Čisté se 10. září 2021 uskutečnila veřejná debata nad rušením a omezením vlakových spojů, které se mj. zúčastnil i ministr dopravy Karel Havlíček.
Vlaky mezi Rakovníkem a Kralovicemi nahradí autobusy a sezónní rychlík

„Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Dává mu hořkou chuť i typickou vůni. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světě mohly stále vychutnávat české pivo. V posledních letech jsme pěstitele podporovali prostřednictvím projektu Chytrá chmelnice, který mapoval srážky v jednotlivých oblastech. Chtěli jsme se ale dostat ještě dál a nabídnout chmelařům co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách nejen na konkrétní chmelnici, ale dokonce i řádek od řádku,“ popisuje Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.