Tento demografický výhled je přitom ještě pesimističtější než prognóza vydaná před několika málo lety.

Ti, kdo měli už předtím pochybnosti o schopnosti státu vyplácet občanům adekvátní důchod, se nad těmito zprávami možná znovu zamyslí, zda není nejvyšší čas začít si spořit. Jinak jim ve stáří reálně hrozí pokles životní úrovně. Ještě větší, než je tomu u současných důchodců, kteří přece jen jakous takous penzi od stá- tu dostávají.

Příklad od sousedů

Víceméně stejným vývojem však procházejí i ostatní ekonomicky vyspělé státy. „Průměrný" občan stárne všude, spolu s klesající porodností. Není tedy od věci podívat se, jak se k tomuto vývoji staví naši západní sousedé.

O německých důchodcích je známo, že hodně cestují a v zimě tráví i několik týdnů na Mallorce, o čemž se většině českých důchodců může jen zdát. I když pomineme veliký rozdíl v průměrné mzdě, je zřejmé, že v Německu se občané v aktivním věku připravují na stáří jinak.

V první řadě nespoléhají jen na společnost a na peníze, které odvedli na sociálním pojištění. To však víme už i my, že státní důchod na pokrytí všech nákladů nepostačí. V Německu je obvyklé, že velkou většinu příjmů v důchodu (až 90 procent) tvoří životní úspory v rámci některého komerčního produktu zaměřeného na spoření, ať už důchodového pojištění, podílových fondů, či životního pojištění. Jinými slovy průměrný Němec spoléhá na státní důchod jen málo. V Německu je nejpopulárnější kapitálové životní pojištění jako jistá obdoba důchodového pojištění. Lidé si spoří a zároveň jsou pojištěni proti vybraným druhům rizika. Tím může být například i úraz.

Změnit návyky

Zhodnocení prostředků je garantováno a toto spoření podporuje i stát; životní pojištění je daňově uznatelným nákladem. V případě kapitálového životního pojištění je potřeba spořit dlouhodobě, vlastně většinu produktivního života. Jen tak si totiž zajistíme výsledek, který má smysl.

Pro Čechy by současní němečtí důchodci určitě mohli sloužit jako dobrý příklad. Nejenže si před odchodem do důchodu dlouho spořili, ale zpravidla si ukládali i nezanedbatelnou část příjmů. Zde si naopak lidé spoří většinou méně, než by jim dovolil rodinný rozpočet. Leckdy jde spíš o symbolickou částku.

Na českém trhu lze samozřejmě najít produkty, které kopírují německý model. Například Renta pojišťovny ERGO kombinuje spoření formou důchodového pojištění s pojištěním úrazu, přičemž zájemce si vybírá z různých konzervativních či dynamických variant. Ty se liší v závislosti na různé investiční strategii.

U všech podobně sestavených produktů se počítá s tím, že zájemce na konci daného období získá o několik set tisíc korun víc, než kolik zaplatil na pojistném. Tím si výrazně vylepší finanční zázemí ve stáří.

Autor je ředitelem portálu www.chytryhonza.cz.

Jiří Paták