Uživatelům počítačových sítí hrozí nebezpečí, které si možná v domnění, že jejich vstupy jsou anonymní, neuvědomují. Lidé o sobě na sociálních sítích šíří příliš mnoho osobních informací, které je možné zneužít. Uvědomuje si to 97 Čechů ze sta.
Soukromí a informace
„Potřeba chránit své soukromí před sdílením na sociálních sítích je velmi silná ve všech zemích zapojených do průzkumu, ale nejvíc na ní lpí Češi. Tato soukromá tabu jsou pro ně na sítích nedotknutelná. Současně je absolutní většina respondentů z České republiky, 96 procent, tedy opět nejvyšší míra ze všech zemí, přesvědčena, že lidé na sociálních sítích o sobě šíří příliš mnoho osobních informací," uvedl Pavel Svoboda, manažer společnosti Intel.
Dalším problémem je paradoxně přehlcení informacemi, které na sítích kolují. Potvrdily to i výsledky průzkumu. „Téměř 60 procent dotázaných odpovědělo, že se cítí být přehlceno informacemi, které si s nimi ostatní on-line vyměňují," uvedla psycholožka Lenka Čadová. Ta přehlcení informacemi zažívá nejen u svých klientů, ale i ve svém okolí. „Nejběžnější a zcela přirozenou obrannou reakcí je nezájem a apatie. V některých lidech může přesycení informacemi vyvolat stres nebo úzkost," doplňuje svá pozorování psycholožka.
Etický kodex?
Ze všech evropských zemí je mezi respondenty z Česka také nejvyšší míra přesvědčení, a to 80 procent, že by měla existovat určitá pravidla pro to, co lidé na sociálních sítích uveřejňují. Právě Češi nejvíce inklinují k zavedení pravidel „mobilní etikety", která by počítačový provoz upravovala.
„Zažívají-li lidé tlaky z okolí, mají větší potřebu soukromí, které je základní lidskou potřebou a propůjčuje nejistému a úzkostmi pronásledovanému člověku větší ochranu před vnějším světem," vysvětluje Čadová.
Podle ní právě v období „krize" potřeba soukromí a větší ochrany sebe i blízkých roste. „Ani ve společnosti se lidé nesetkávají s morálním chováním a jednáním. Když nejsou funkční pravidla ve společnosti a právo a morálka jsou v krizi, sociálně dezorientovaní lidé potřebují funkční systém a začnou ho vytvářet sami, alespoň ve virtuálním světě nebo na sociálních sítích," dovozuje psycholožka.
Pozor na fotografie
Právě zacházení s fotografiemi a videi na sociálních sítích svědčí o nízké úrovni etikety. To podporuje tvrzení, že by jejich uživatelé měli více přemýšlet, jaký obraz o sobě u druhých vytvářejí.
Za velký prohřešek proti slušnému chování na sítích je zacházení se soukromými informacemi, ale hned na druhém místě je sdílení informací, fotek a videí o každodenních banalitách. Agresivní řeči a sprostá slova jsou u Čechů hned na třetím místě. „Češi mají spadeno na uživatele sítí, kteří uveřejňují nevhodné či příliš explicitní fotografie, a na ty, kdo si neustále stěžují," uvedl Svoboda.
Podle psycholožky Lenky Čadové se projevuje větší citlivost Čechů k odhalování vlastního soukromí z historických důvodů. „Jako národ jsme vnímavější k porušení hranic soukromí. Myslím si, že lidé mají ještě v živé paměti nedávné zkušenosti z období socialismu, kdy nebylo bezpečně ani mezi blízkými a přáteli. Také zkušenosti z války a pohnuté osudy mnoha lidí v padesátých letech se mohou předávat jako sociální zkušenost z generace na generaci," tvrdí Čadová.
Je tedy na každém z nás, kolik informací o sobě zveřejní, ale je třeba si uvědomit, že to může mít dalekosáhlé důsledky, z nichž ostuda je snad to nejmenší.
Čtěte také: Většina Čechů na sociálních sítích o sobě uvádí nepravdivé údaje