Zisky z globalizace se podle organizace Oxfam koncentrují na úzké špičce nejbohatších, která se navíc vyhýbá placení daní, vykořisťuje pracující a ovlivňuje rozhodování politiků. Během posledních deseti let se majetek miliardářů zvyšoval průměrně o třináct procent ročně. Naprostá většina z více než dvou tisíc lidí s majetkem přesahujícím miliardu dolarů jsou navíc muži.

Ředitel britské centrály Oxfamu Mark Goldring je přesvědčen, že ve světovém hospodářství je něco „velmi špatně”. Koncentrace bohatství podle něj není znakem vzkvétající ekonomiky, nýbrž systémovéo selhání. „Miliony těžce pracujících lidí šijí za mrzkou mzdu naše oblečení a pěstují to, co jíme,” uvedl Goldring.

Někteří analytici nicméně považují data Oxfamu za nepřesná. Před rokem totiž organizace přišla s podobným tvrzením, totiž že pouhých osm nejbohatších vlastní tolik co 3,6 miliard nejchudších. Později byla nucena svoje údaje revidovat, počet nejbohatších tak vzrostl na 61. Organizace nicméně trvá na tom, že propast mezi majetnými a nemajetnými se celosvětově zvětšuje.

Česká republika je v tomhle ohledu výraznou výjimkou. Po boku Slovenska, Slovinska, Dánska, Norska a dalších severních zemí se může pochlubit nejvyšší měrou příjmového rovnostářství na světě. Desetina nejbohatších Čechů si vydělá pětinásobek toho, co desetina nejchudších. V zemích Latinské Ameriky je to přitom až třicetinásobek. V Evropě patří nejhorší pozice Makedonii a Rusku.