S deseti tisíci korunami čistého měsíčně musí vystačit prodavačka Ivana Červinková, která pracuje ve společnosti Vesna, jež prodává textil. Když Ivana Červinková poplatí všechny náklady, z peněz jí nic nezbývá.

Už si ani nepamatuje, kdy si mohla dovolit udělat si radost, koupit si něco hezkého, zajít na večeři nebo jet na dovolenou. Svou práci má přitom ráda a opustit ji nechce. Textil prodává celý svůj život a doufá, že se vedení společnosti zamyslí a platy svým zaměstnancům zvýší. Zatím však marně.

Jednat se společností se rok snažil i Odborový svaz pracovníků obchodu, ale výsledek byl nulový.

Podle slov jeho předsedkyně Renáty Burianové bylo jednání velmi komplikované a mnohem horší než například s kritizovanou zahraniční firmou Ahold, která v Česku provozuje prodejny Albert. Vedení společnosti prý jedná arogantně a není schopno ani kompromisu. Letos se zaměstnanci navíc nepodepsalo kolektivní smlouvu.

„V nedávné minulosti jsme řešili nízké mzdy a nedobré pracovní podmínky v nadnárodních řetězcích. Tam se nám už podařilo dosáhnout výrazného zlepšení. V současné době máme bohužel problém s ryze českou společností Vesna,“ uvedla Burianová.

Na pokraji bídy

Úroveň mezd se ve Vesně podle odborů pohybuje na hranici bídy. Prodavačky dostávají pouze zaručenou mzdu, která letos činí 13 200 hrubého. „Vesna navíc v rozporu s dobrými mravy vyplácí svým lidem pouze minimální mzdu a do výše zaručené mzdy ji dorovnává formou pohyblivé složky mzdy,“ pokračovala Burianová. Mnoho prodavaček ve Vesně pracuje od jejího založení a jsou k firmě stále loajální. I z toho důvodu nechtějí stávkovat. Právě jejich slušnost podle Burianové společnost zneužívá.

Prodavačky si stěžují, že nedostávají žádné benefity, například stravenky. „Když jsme benefit dostali, jednalo se o pětistovku na nákup zájezdu. Ale my žádný zájezd nemáme,“ uvedla prodavačka Ivana Červinková. Mnoho prodavaček kvůli nevyhovujícím podmínkám odchází. „Jsem ráda, že už jsem v důchodu. Vždycky jsem tu firmu milovala, ale co se děje hlavně poslední rok, je špatné. Platy nejdou nahoru, ale spíše dolů,“ uvedla bývalá prodavačka Naďa Šrůtková.

Mnoho zaměstnanců do své práce dojíždí, a když jim ve výplatě přijde deset, jedenáct tisíc korun, nezbývá jim pomalu ani na jídlo. Problém je podle nich i fakt, že je výše jejich mzdy závislá na tom, kolik zboží prodají. „Jenže my nemáme, co prodávat. Úroveň zboží je nižší než dřív, je staré. Ve skladech není z čeho vybírat,“ uvedla vedoucí prodejny Vesna Věra Navečeřalová.

Firma zaměstnancům neproplácí ani přesčasy. Například Ivana Červinková přitom pracuje od 9 do 18 a do práce chodí také v sobotu od 9 do 12 hodin.

Prodavačky tvrdí, že se situace radikálně zhoršila v posledních letech, přičemž poslední rok je kritický. Přikládají to také tomu, že letos v březnu zemřel zakladatel firmy Lubomír Motyčka, hlavní akcionářkou zůstala jeho žena – Iva Motyčková Khomová. Výkonnou ředitelkou je Dagmar Havrdová.

Od vedení společnosti, která vznikla v roce 1994 a má v Česku na 50 prodejen a 200 zaměstnanců, na vyjádření čekáme.