Oč jde? ČEZ před dvěma týdny potvrdil, že prodá svoji bulharskou divizi, která zajišťuje distribuci elektřiny pro tři miliony lidí na západě Bulharska a dohromady čítá sedm firem.

ČEZ podepsal smlouvu o prodeji svých aktiv s malou a neznámou bulharskou firmou Inercom. To popudilo bulharského premiéra Bojka Borisova, který posléze uvedl, že chce v malé firmě získat kontrolní podíl, aby si bulharská vláda dodávky elektřiny pro tři miliony lidí (dosud zajišťované ČEZ) ohlídala.

Na tom by nebylo nic zvláštního. Jenže jak upozornil bulharský web Capital.bg, premiér Borisov držel v rukou interní materiál z dozorčí rady ČEZ. V něm bylo mimo jiné zmíněno, jak bude malá firma Inercom celý obchod financovat. Kopie interního materiálu se ocitly v bulharských médiích a premiér Borisov i na jejich základě uvedl, že celý obchod ještě nechá prověřit centrální bankou a tajnými službami. 

Otázka zní: Jak se k bulharskému premiérovi citlivé materiály z ČEZ dostaly. Firma to nekomentuje. „Ohledně dokumentů probíhá interní šetření,“ uvedl na dotaz Deníku mluvčí energetického gigantu Ladislav Kříž.

S bulharským premiérem si na konci února telefonoval premiér v demisi Andrej Babiš. Ten už v pátek řekl, že on žádné materiály bulharským kolegům nepředával, byť se s Borisovem o prodeji ČEZ bavili.

Bulharský server Mediapool.bg následně uvedl, že informace do rukou bulharského premiéra dopravil náměstek české ministryně financí Ondřej Landa. I ten to ale popírá. „Nevím, co píšou bulharská média, s bulharskou vládou nekomunikuji,“ napsal Landa serveru iHned.

Že se bulharské úřady ohánějí citlivými informacemi, je nepříjemné i z toho důvodu, že ČEZ vede od roku 2016 proti Bulharsku mezinárodní arbitráž. Podle HN jde o sumu až 15 miliard korun. Stěžuje si na to, jak tamější úřady zasahovaly do jeho podnikání. Arbitráž přitom bude pokračovat i nadále – nehledě na prodej celé divize.

Pokud by se podařilo prokázat, že někdo z dozorčí rady ČEZ poskytl Bulharům citlivé materiály, může to skončit tučnou žalobou nebo i vězením. „Člen dozorčí rady je, coby volený orgán obchodní korporace, odpovědný za škodu způsobenou korporaci jednáním spočívajícím v neoprávněném zpřístupnění informací majících povahu obchodního tajemství třetí osobě, neboť i on je povinen jednat s péčí řádného hospodáře,“ vysvětluje Miroslav Kohout, advokát a společník AK KODAP legal.

Pokud by šlo o úmysl, za trestný čin zneužití informace v obchodním styku hrozí dotyčnému pět až deset let. Za tzv. porušení obchodního tajemství je sazba dva až osm let odnětí svobody.

Začalo jednání s firmou InercomZástupci bulharské firmy Inercom, včetně majitelky Ginky Verbakovové, dnes přijeli do Prahy na plánované jednání s ČEZ. Předmětem schůzky byla jednak příprava dokumentace k podání žádosti o schválení prodeje bulharských aktiv na bulharský antimonopolní úřad a za druhé oficiální vznesení dotazu ze strany Inercom, zda a jakým způsobem by bulharský stát mohl vstoupit do procesu prodeje bulharských aktiv ČEZ. Jednání mezi ČEZ a společností Inercom o obou bodech budou pokračovat do konce tohoto týdne.