Podle něj nejde sázet pouze na výrobu přívlastkových, co nejkvalitnějších a tedy dražších vín, ale chce prosadit i zvýšení výnosů na určitých vinicích pro vína levnější. A ve výsledku zlepšení konkurenceschopnosti na této úrovni. „Nejvíce spotřebitelů nakupuje vína do sto padesáti korun. Nesmíme ztratit trh ani v této kategorii,“ řekl Deníku. Pěstitelům pak má podle něj efektivněji pomoci i stát.

Podle Chlada se tuzemské vinařství dostalo do šlamastiky. „Panika zatím není. Ale pokud se nic nezmění, padne mnoho pěstitelů. Dlouhodobě se jim práce na vinici nevyplatí. V dalším důsledku to může oslabit celé odvětví, naše vinařství jako takové a ohrozit i tradiční producenty,“ uvedl.

Aktuální přebytky suroviny a vína či horší prodejní výhledy jsou podle něj jen částí problému vinařů. „Možnost ovlivňovat cenu vína začíná už na přístupu k vinohradnictví, tedy přímo ve vinici. Nejde jen o koncový obchod,“ zmínil Chlad s tím, že Svaz vinařů shání podporu pro připravovanou vinařskou reformu.

Cesta smíšeného hospodářství

Transformace má mít dvě roviny. První je větší zaměření na vysoce výnosové vinice. Důvod? Také obavy ze sílící zahraniční konkurence a dovozu levných vín. „Vážně jsme si nevšimli, že jen v Itálii vyrůstají statisíce hektarů pod závlahou a se záclonami hroznů a výnosem dvacet tun? Kde asi ta vína jednou budou končit a za jakou cenu?“ upozornil Chlad.

V České republice v současnosti vinařský zákon povoluje maximální výnos čtrnáct tun na jeden hektar pro jakostní vína. V praxi pak celkově bývá výnos výrazně nižší, průměrně kolem šesti tun. „Parametry pro pěstování nastavíme tak, abychom se výnosově dostali nad patnáct tun. To souvisí s k tomu určenými polohami a vhodnou volbou odrůd. Ruku v ruce s tím musí jít legislativní změna pro přidělování podpor na hektar. Začneme tak postupně narovnávat dodavatelsko-odběratelský vztah, kdy cena suroviny bude garancí konkurenceschopnosti vína v lahvi a přitom se pěstiteli vyplatí,“ vysvětlil návrh.

Jak dodal, ve viničních tratích roste réva na půdách s rozdílnými předpoklady pro kvalitu vín. „Některé jsou vhodnější pro větší výnos, ale s potenciálem pro ucházející vína,“podotkl.

Budování příběhu

Kvalita moravských a českých vín má zůstat zachována. Druhá rovina transformace totiž počítá s vinicemi v hodnotnějších polohách, kde vinaři dále díky tradičně nižšímu výnosu či speciálnímu přístupu vypěstují kvalitní hrozny pro špičková vína. „Budeme budovat příběh rozdílné ceny lahve v závislosti na rozdílné vinici, a také přístupu a práci na ní,“ dodal Chlad.

Pěstitelé a výrobci vín se podle něj potřebují navzájem víc než kdy jindy. „Pokud převážně část větších producentů utrpí ztráty v retailu, kde se dlouhodobě obchoduje přes osmdesát procent produkce, tak se logicky jejich vína přesunou do jiných prodejních kanálů, což zákonitě rozbije zbytek trhu a zlikviduje řadu menších a středních producentů. Opačně, když padne nemálo malých a středních vinařů, ztratíme příběh, diverzitu, atraktivitu a samotnou podstatu našeho oboru,“ doplnil Chlad. Důležitá podle něj bude také debata se zástupci státu a obchodních řetězců.

Návrh však vinařskou obec rozdělil. Mnozí vinaři cestě větších výnosů nevěří nebo si myslí, že pomůže spíše velkým hráčům. Spíše by více sázeli na originalitu a kvalitu. Další pak v debatě podotkli, že přestože moravští vinaři přivážejí mnoho medailí ze zahraničí, vázne exportní obchod.