Nevěřte všemu, co se říká! Například, že mladí lidé si posílají peníze už jen přes chytré telefony a že bankovní pobočku navštívili naposledy někdy dávno s rodiči. A že jejich babička a dědeček modernímu světu nerozumí už vůbec a hotovost drží tak jako kdysi raději pod polštářem. Anebo také majitelé běžných účtů ve středním věku jsou prý natolik konzervativní, že banku téměř nemění, investovat se nenaučili a nic podobného ani neplánují.

Nejen na tyto, ale i na mnohé další přežívající předsudky se zaměřila Uni-Credit Bank v novém projektu a rozhodla se je uvést na pravou míru.

transparentní účty - grafZdroj: Deník

POBOČKY STÁLE ŽIJÍ

Mládí a moderní informační prostředky lze s menší nadsázkou označit za synonyma, tedy za pojmy téměř totožné. Chytrý telefon mají tři čtvrtiny obyvatel České republiky ve věku do 29 let a tablet více než třetina. To však neznamená, že by tato skupina zcela zanevřela na „klasické" bankovnictví. Na-opak, až třetina mladých si výslovně přeje služby spojené s návštěvou pobočky.

„I když se v internetovém světě pohybují s jistotou zkušených matadorů, ve financích jsou často nejistí a teprve se učí s nimi zacházet. Do poboček chodí především kvůli informacím o složitějších produktech. Po dokončení studia přichází na řadu například otázka vlastního bydlení a s ním spojené hypotéky, případně otázka, jak co nejlépe zhodnotit volné peníze, třeba investicemi do fondů," vysvětluje tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Průzkum vyvrátil i častý předsudek o nezodpovědném vztahu mládeže k penězům. Až 80 procent dotázaných mladých lidí potvrdilo, že si uvědomuje význam finančního zajištění pro případ nenadálých událostí. A i když je pro ně důchod ještě daleko, 55 procent účastníků postavilo v žebříčku hodnot vysoko i potřebu zajistit se na období důchodu.

O Češích se také často říká, že jsou konkrétní bance věrni a že ji střídají jen neradi. I to se však mění, po-dle Petra Plocka má už třetina spotřebitelů účty minimálně ve dvou bankách.

Své zde udělal zejména takzvaný kodex mobility, k jehož dodržování se zavázaly prakticky všechny banky aktivní na českém trhu. Uplatňuje se již ostatně několik let.

„Kodex mobility je nástroj, který občanovi umožňuje vyplněním jediného dokumentu změnit nevyhovující banku za novou (lepší, levnější, modernější, s přívětivějšími bankovními úředníky záleží na vás)," uvádí k tomu publicista Patrik Nacher na serveru Bankovnipoplatky.com. Sám si získal ostruhy jako neúnavný bojovník proti účtování neoprávněných poplatků ze strany bank. A poplatky, jak známo, jsou dlouhodobě hlavním motivem pro změnu finanční instituce.

Do „původní" banky přitom žadatel vůbec nemusí zajít, protože vše za něho vyřídí už vyhlédnutá nová banka, včetně převodu platebních příkazů a karet. Lhůta je patnáct dnů.

formy spořeníZdroj: Deník

PŘÍSNĚJI NA BANKY

Významnou roli sehrává i Evropská komise, která vytvořila legislativní podmínky pro to, aby si občané Evropské unie mohli založit bankovní účet ve kterémkoli členském státě. Jde o takzvaný základní platební účet, jenž usnadní stěhování za prací či studiem. Příslušná směrnice je v Čes-ké republice zahrnuta do novely zákona o platebním styku, účinné od prvního března 2017.

K ní se ještě na stránkách přílohy podrobně vrátíme, teď alespoň tolik, že novela opět o něco více posilní ochranu spotřebitelů na finančním trhu. Zároveň zajistí lepší informovanost veřejnosti, protože vše bude průhlednější. Stejnou službu nebude možné nazývat v jedné bance tak a v jiné zase jinak. Bankám přibude povinnost nabízet základní platební účet za přiměřenou cenu, a to v kterémkoliv státě Evropské unie a kterémukoliv občanovi legálně pobývajícímu na území Evropské unie.

Nezávisle na tom však platí, že už teď je nejlepší rovnou si najít takovou banku, která se nepřiživuje na absurdních poplatcích a neúčtuje si neoprávněné částky za každé kliknutí. Proto se vyplatí hledat.