Snížil se i potenciál spoření domácností, který vykazuje mezičtvrtletní pokles o sedm procentních bodů. Ten znamená, že by Češi mohli průměrně uspořit 25 procent svých příjmů. V pololetí to bylo 32 procent.

„Za bezmála tříleté období sběru dat o úsporách českých domácností lze vysledovat, že právě ve třetím kvartálu pravidelně dochází k výraznějšímu poklesu finanční rezervy. Mohou za to pravděpodobně náklady na dovolenou a další letní a prázdninové aktivity a zřejmě i náklady spojené se začátkem nového školního roku jako školní pomůcky, nové oblečení či poplatky za zájmové kroužky dětí," uvedl ředitel retailového bankovnictví ING Bank Libor Vaníček.

To ale podle něj neznamená, že Češi přestávají spořit. „Pokud se podíváme na dlouhodobou křivku spoření domácností, trend je stále rostoucí," dodal.

Vysokoškolsky vzdělaní mají finanční rezervu na čtyři měsíce

Detailní výsledky indexu ukazují na to, že lidé se základním vzděláním nemají vytvořenu finanční rezervu ani na dva měsíce. Naopak nejlépe jsou na tom již tradičně vysokoškolsky vzdělaní, kteří mají finanční rezervu na čtyři měsíce. Z regionálního pohledu mají nejvíce naspořeno Pražané a Středočeši, a to na tři a půl měsíce, zatímco Moravané na tři a Češi bez Prahy a středních Čech na necelé tři měsíce.

Zatímco lidé se základní vzděláním a bez maturity by dokázali spořit pětinu příjmů, ti s maturitou a vysokoškolským vzděláním téměř třetinu (30 procent). Z regionálního pohledu má největší spořicí potenciál Morava, kde by lidé mohli odkládat 27 procent příjmů. V Čechách je to 23 procent a v Praze 25 procent.

Průzkum ING Bank je opakovaným měsíčním on-line dotazováním na reprezentativním vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál spoření a index úspor českých domácností. Data jsou za červenec až září 2014. Dotazování se účastnilo zhruba 1500 respondentů z Čech a Moravy ve věku 18 až 60 let. Průzkum uskutečnila agentura TNS AISA.