"Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 3,3 procenta na 35 329 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta. V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,2 procenta.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Pozměněný návrh. Schodek rozpočtu by měl příští rok být 376,6 miliardy

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí meziročně o 11,5 procenta na 32 408 korun. U mužů dosáhl 34 461 korun, u žen byl 30 026 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 koruna 63 731 korun.

Ve srovnání odvětví byl mzdový vývoj velmi odlišný. V peněžnictví a pojišťovnictví statistici dokonce evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Naproti tomu v sekci zdravotní a sociální péče vzrostla průměrná mzda o 43,8 procenta, a to především v důsledku výplaty souhrnných mimořádných odměn za zvládnutí koronavirové pandemie. Vysoký růst, o 19,2 procenta, byl i v odvětví ostatní činnosti. V ubytování, stravování a pohostinství mzdy stouply o 17,3 procenta.

Přestože v peněžnictví a pojišťovnictví se mzdy v meziročním srovnání snížily, udržely se na absolutně nejvyšší úrovni, mzda tam v průměru činí zhruba 63 500 korun. Následují informační a komunikační činnosti, kde  si pracovníci vydělají v průměru asi 62 700 korun. Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, kde je průměr lehce přes 21 tisíc korun.

Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda 46 163 korun, na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 832 korun. V obou těchto regionech byl ale meziroční nárůst nejnižší. Naopak Karlovarský kraj zůstává s průměrem 33 636 korun nadále regionem s nejnižšími výdělky. Těsně následuje Zlínský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 13 procent na 33 856 korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali statistici v Královéhradeckém kraji, mzda tam ve druhém čtvrtletí stoupla o 14,3 procenta na 37 406 korun.

Kvůli nedostatku pracovníků mzdy dál porostou

Růst mezd bude v dalších čtvrtletích menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.

"Byť je aktuální výsledek zkreslen loňským propadem ekonomiky a výjimečnými s pandemií spojenými faktory, jako například vyplacení odměn zdravotníkům, jedná se o solidní tempo ukazující na oživující tuzemský trh práce. Statistiky v příštích kvartálech tímto zkreslením již ovlivněné nebudou. Meziroční tempo tak bude nižší, bude ale lépe reflektovat cyklické vlivy v ekonomice. Nicméně s pandemií v zádech bude průměrná reálná mzda letos umírněná a dle našeho odhadu pouze mírně překoná jedno procento," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Po odhlédnutí mimořádných vlivů činil podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nominální růst mezd kolem pěti procent. Rozdílná ekonomická situace mezi jednotlivými odvětvími se podle něj podepsala i na rozdílné změně odměňování. "Obecně lze říct, že odvětví, která nebyla příliš postižena lockdownem, letos vykázala meziroční růst mezd právě kolem uvedených pěti procent. Od této dynamiky pak existovaly výrazné odchylky na obě strany," uvedl. Dodal, že v dalších čtvrtletích lze čekat růst průměrné mzdy mezi pěti až šesti procenty.

Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
Restart letiště v Brně: zájem o lety stoupá, jednání o nových linkách stagnuje

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je namístě pro letošní druhé pololetí předpokládat zpomalení růstu průměrné nominální mzdy. "Jestliže za letošní první pololetí vzrostla průměrná nominální mzda v české ekonomice meziročně o 7,3 procenta, tak za letošní rok jako celek lze čekat mzdový růst v oblasti 5,5 procenta. V reálném vyjádření, tedy v situaci, kdy bude celoroční inflace mírně nad třemi procenty, by tak průměrný reálný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o 2,3 procenta," odhadl.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil na to, že na český trh práce se vrátil problém s nedostatkem pracovních sil. "Ruku v ruce s tím přichází tlak na růst mezd, který bude po odeznění vlivu pandemie dominantním faktorem pro vývoj mezd v dalších měsících," uvedl.

I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka situace na pracovním trhu začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. Navíc od začátku příštího roku podle něj pravděpodobně stoupne minimální mzda. "Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes čtyři procenta," upozornil.