Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda činila 25.219 Kč.

"Růst mezd pozvolna nabírá na tempu. V podnikatelské sféře na něj příznivě působí solidní hospodářské výsledky firem a narůstající nedostatek některých profesí na pracovním trhu. Ve veřejném sektoru přispívá k růstu zákon o státní službě, který způsobil státním úředníkům, jichž se týká, skokový růst platů," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Počítá s nárůstem průměrné mzdy o 3,8 procenta nominálně a o 3,3 procenta po odečtení inflace.

Nominálně by mzdy podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera měly ve třetím čtvrtletí růst obdobným tempem jako v předchozím čtvrtletí, tedy kolem 3,4 procenta. "Nicméně vzhledem k nižší inflaci by měla dále zrychlit dynamika reálných mezd," upozornil.

Naopak zpomalení tempa růstu očekává hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. "Nominální mzdy podle předpokladu ve třetím čtvrtletí stoupaly tempem 2,9 procenta v meziročním vyjádření, reálně pak o 2,5 procenta," uvedl. Každopádně důvodem růstu mezd je podle něj rychlé zlepšování situace na trhu práce, což povede k dalšímu tlaku na růst mezd. "Zaměstnanci tak budu poměry na trhu práce ovlivňovat mnohem výrazněji než v uplynulých letech, poznamenaných krizí a recesemi, kdy 'byli rádi, že jsou rádi'. Budou si tedy kromě jiného moci s lepšími vyhlídkami říkat o přidání," dodal.

V příštím roce tempo růstu podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka patrně zrychlí a přesáhne čtyři procenta.

V druhém čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně stoupla o 875 Kč na 26.287 korun. Nominálně růst činil 3,4 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 2,7 procenta.