Průměrná mzda v loňském roce vzrostla meziročně o 463 korun na 23.951 Kč, byla tak vyšší o dvě procenta. Reálně po odečtení inflace se zvýšila o 0,5 procenta. V samotném loňském 4. čtvrtletí průměrná mzda meziročně stoupla o 239 korun na 25.803 Kč, tedy o 0,9 procenta. Český statistický úřad dnes informoval, že je to nejnižší růst od počátku časové řady v roce 2000. Podle analytiků zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je statistický průměr.

Reálně mzdy v posledním čtvrtletí loňského roku klesly o 1,2 procenta. Analytici odhadovali, že se průměrná mzda v loňských posledních třech měsících meziročně zvýšila o 2,1 až 2,3 procenta a reálně měla zůstat beze změny.

V podnikatelské sféře loňská průměrná mzda podle ČSÚ narostla o 595 Kč (2,6 procenta) na 23.873 korun, reálně to bylo o 1,1 procenta. Naopak v nepodnikatelské sféře byly průměrné výdělky nižší o 142 korun, tedy 0,6 procenta, zaměstnanci si tak v průměru odnášeli domů 24.289 Kč, reálně jejich platy klesly o 2,1 procenta.

Na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny lidí

„I nadále platí, že na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny lidí zaměstnaných v ČR. Je to tedy jen orientační číslo, které však nyní naznačuje, že se ani při růstu ekonomiky zatím ještě platy reálně nezvyšují,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Vývoj mezd tak podle něj docela dobře vysvětluje obezřetnost spotřebitelů při nakupování. „Jak se zdá, ani letos si příliš nepolepší. Veřejný sektor bude šetřit, podnikatelský přidávat jen opatrně. Je proto velmi pravděpodobné, že reálné mzdy budou klesat i nadále,“ dodal.

Ve 4. čtvrtletí byly průměrné platy v podnikatelské sféře vyšší o 536 Kč (2,1 procenta) a činily 25.660 Kč, reálně stagnovaly. „Nominálně totiž vzrostla průměrná mzda stejně jako spotřebitelské ceny,“ uvedl ČSÚ. Pracujícím v nepodnikatelské sféře se průměrná mzda snížila o 1074 korun na 26.422 Kč, což je pokles o 3,9 procenta. Reálná mzda v této oblasti klesla o 5,9 procenta.

Rozdíly v pracovních odvětvích

Rozdíly se podle statistiků projevily i mezi jednotlivými odvětvími. Nejvýraznější pokles reálných mezd zaznamenali ve vzdělávání (o 7,7 procenta), v peněžnictví a pojišťovnictví ( o 6,7 procenta ) a ve veřejné správě (o 5,5 procenta). Naopak si polepšili pracující v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde mzdy reálně stouply o 5,9 procenta, což ČSÚ připisuje předchozí nízké základně. O 5,1 procenta byly vyšší i reálné výdělky v odvětví zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi.

„Uspokojivý je setrvávající kladný, i když nevysoký, růst ve zpracovatelském průmyslu a obnovený růst mezd v ubytování, stravování a pohostinství, kde ovšem může jít o následek propouštění,“ uvedl ČSÚ.

Z hlediska celého roku se významně zvýšily reálné průměrné platy v těžbě a dobývání a v zásobování vodou. Zatímco zaměstnancům v oblasti vzdělávání, peněžnictví a pojišťovnictví se reálné výdělky výrazně snížily. I tak byla v peněžnictví a pojišťovnictví stále nejvyšší úroveň průměrných mezd, a to 46.436 Kč, za nimi následovaly informační a komunikační činnosti s 43.527 Kč. Na druhé straně pomyslné stupnice bylo ubytování, stravování a pohostinství s 12.808 korunami, tam však část pracovních příjmů zaměstnanců tvoří spropitné, doplnili statistici.

Čtěte také: Růst platů není všude samozřejmostí