Ve druhém čtvrtletí mzda meziročně vzrostla po revizi o 11,4 procenta, růst tak ve třetím čtvrtletí zpomalil. Analytici zpomalení očekávali, podle nich vývoj mezd nebyl ve třetím čtvrtletí jako v předchozím ovlivněn nízkou srovnávací základnou loňského roku a mimořádnými odměnami zdravotníků.

Mzdový vývoj byl ve třetím čtvrtletí diferencovaný podle odvětví. "Také ve 3. čtvrtletí se udržel vysoký mzdový růst ve zdravotní a sociální péči, tentokrát o osm procent. K nejvyššímu růstu ale došlo v činnostech v oblasti nemovitostí, konkrétně o 11,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce Jitka Erhartová.

Menší nárůst než u spotřebitelských cen

Nominální růst zaznamenali statistici ve všech odvětvích, v pěti se ale dostal pod hodnotu nárůstu spotřebitelských cen, který v daném období činil 4,1 procenta, takže v reálném vyjádření by šlo o pokles, podotkli statistici. Nejméně, o 0,6 procenta, rostly nominální mzdy v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, kde mzda stoupla jen o 199 korun na 32 615 korun.

Na druhém nejhorším místě byla veřejná správa a obrana s nárůstem 2,3 procenta. O třetí místo se dělí stavebnictví a ostatní činnosti s nárůstem 3,6 procenta, následuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde činil nominální růst 3,8 procenta.

Nejvyšší průměrnou mzdu, zhruba 65 tisíc korun, vykazují informační a komunikační činnosti, následuje peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 58.795 Kč. Třetí příčku si s téměř 51 tisíc korun drží odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Naopak na nejnižší úrovni jsou mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, průměrná mzda tam sice meziročně vzrostla o 7,1 procenta, ale se 22 346 Kč je nejníže. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,6 procenta na 26 759 Kč.

Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, průměrná mzda tam ve třetím čtvrtletí stoupla na 45 523 Kč. Nárůst o 5,2 procenta patřil k těm nižším, nejvyšší, 7,1 procenta, byl ve Zlínském kraji. Naopak regionem s nejnižší mzdovou úrovní je nadále Karlovarský kraj s průměrnou mzdou 33 249 Kč. Následuje Zlínský kraj, kde se průměrná mzda dostala na 33 794 Kč. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 5,6 procenta na 33 941 Kč a v Jihomoravském kraji o šest procent na 36 852 Kč.

Medián vzrostl o 5,7 procenta 

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,7 procenta na 32 979 korun. U mužů dosáhl 35 086 Kč, u žen byl 30 433 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 133 Kč a 58 875 Kč.

Objem mezd se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,8 procenta a počet zaměstnanců vzrostl o procento.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,5 procenta.