Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavebnictví v únoru vzrostlo meziročně o 9,4 procenta, po sezónním očištění o 8,6 procenta. Mohlo za to zejména pozemní stavebnictví s meziročním růstem o 11,6 procenta. Pokles naopak zaznamenalo inženýrské stavebnictví o 1 procento kvůli silným mrazům. 

Orientační hodnota nově povolených staveb se meziročně zvýšila o pětinu, díky infrastrukturním stavbám.

„Výkony stavebnictví zaznamenaly v únoru solidní meziroční růst druhý měsíc v řadě. Nebýt meziročně chladnějšího počasí, zřejmě by rostly výkony celého odvětví dvojciferným tempem,“ komentuje Pavel Sobíšek z UniCredit.

Byty už výrazněji nepodraží

Stavebnictví má našlápnuto k růstu i v dalších měsících. „Ten budou zřejmě zpočátku živit zejména dobíhající zakázky, zatímco v druhé polovině roku přijde impuls z inženýrské části odvětví. Jakkoliv vše naznačuje, že zažije stavebnictví lepší rok než byl ten loňský, o stavebním boomu ale zatím nelze hovořit. Celoroční růst v odvětví odhadujeme na 4 až 5 procent. Pro rychlejší růst chybí nejen zakázková náplň. Limitem jsou i volné kapacity firem, které v letech stavebního půstu nuceně zeštíhlely," vysvětluje Sobíšek.

Výrazný vzestup zaznamenala i bytová výstavba, nicméně navzdory silné poptávce nedosahuje úrovní před první recesí. Poptávku však stále pokrývat nebude.

„Výsledkem tedy i v letošním roce bude růst cen nemovitostí určených na bydlení, i když výrazně pomalejší než ten loňský. Nakonec výrazně vyšší cenová úroveň bytů spolu s postupným nasycováním poptávky (včetně té spekulativní) bude dalšímu zdražování bytů citelně bránit,“ vysvětluje Petr Dufek z ČSOB.

Výroba aut stagnuje

Průmysl v únoru zklamal polovičním tempem růstu oproti očekávání. Mezi hlavní tahouny patřil především kovozpracující průmysl, výroba elektrických zařízení a výroba strojů. Negativní vliv měla především síťová odvětví, těžba a dobývání a opravy a instalace strojů. Výroba automobilů mírně klesla poprvé po devíti měsících nepřetržitého meziročního růstu.

„Průmysl v únoru trochu zpomalil. Meziročně vzrostl jen o 2,7 procenta. Bylo to hlavně kvůli nižší výrobě elektrické energie, která souvisí s plánovanými odstávkami některých provozů," upřesňuje Jan Ernest z ČSÚ. V porovnání s předchozím rokem klesl o 1,2 procenta. Očekávání přitom bylo 5,5 procenta.

Dobrá zpráva ale je, že se v průmyslu dál zvyšoval počet nových zakázek, rostla zaměstnanost i mzdy.

„Produkce hlavního průmyslu v Česku – výroby automobilů – v podstatě stagnovala na loňské úrovni. Nicméně nové zakázky – tedy především ty zahraniční – slibují růst výroby i v dalších měsících. Z vyšší poptávky se tentokrát mohou těšit výrobci kovových výrobků, počítačů a automobilů,“ komentuje výsledky analytik Petr Dufek z ČSOB.

Automobilový průmysl, na kterém je Česko silně závislé, nejspíš zasáhne cyklické zpomalení. Data německých průmyslových objednávek v zahraničí naznačují, že útlum produkce aut by mohl být v Česku i v budoucnu částečně kompenzován ve strojírenském a kovozpracujícím průmyslu.

"Doby, kdy v loňském roce automobilový průmysl rostl dvouciferným tempem, jsou zřejmě již za námi. Důvody lze hledat jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Jednak lze pozorovat ochlazující poptávku po automobilech v Evropě, jednak tuzemské automobilky narážejí na limity dalšího zvyšování produkce. Statisticky pak srovnání naráží na silnou srovnávací základnu loňského roku," analyzuje Jiří Šimek ze Citfin.

Zpomalení tempa průmyslu se v letošním roce dalo očekávat. „Nakonec má za sebou několik extrémně dobrých let, které přivedly řadu významných firem na hranice kapacitních možností. Začaly proto znovu rychle investovat nicméně i nadále se musejí potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Ostatně první desítka nejhledanějších profesí je úzce spojena s průmyslem – od montážních a pomocných dělníků až po kvalifikované řemeslníky,“ vysvětluje Dufek.

Podle analytika se ale toto odvětví zatím na hranici stagnace nenachází i vzhledem k jeho výjimečné pozici v české ekonomice (naprosto nesrovnatelné se západními zeměmi). "Prozatím tedy čísla z průmyslu indikují jen mírné zpomalování dosavadního tempa ekonomiky. Rizikovým faktorem zůstává vývoj zahraniční poptávky,“ uzavírá Dufek.

V lednu průměrná mzda v průmyslu rostla meziročně o 7,3 procenta a dosáhla 30 282 korun. Do budoucna se budou firmy muset navíc potýkat s postupným růstem úrokových sazeb a posilováním koruny.