„Rod Lichtenštejnů považoval Moravu za svůj domov po téměř 800 let. Kdo cítí odpovědnost, přirozeně chce, aby jeho domov obstál a dlouhodobě prosperoval. Abychom toho dosáhli, museli jsme propojit orientaci na dlouhodobé cíle a udržitelnost s podnikavostí a vynalézavostí,“ řekla hlava lichtenštejnského státu. Jeho děkovné řeči tleskalo více než 150 hostů. Spor o lichtenštejnský majetek, zabavený po roce 1945 Československem, se v tu chvíli jevil na universitní půdě nesmyslně.   

Většina českých politiků se k soudní při nevyjadřuje, protože „nechce ovlivňovat nezávislé soudy“. Jsou i tací, kteří „mimo záznam“ Lichtenštejnům přejí, neboť uznávají, že jsou v právu, ale obávají se „veřejného mínění“. Co by tomu řekli lidé?

Oceňovaná britská společnost Ipsos má odpověď, která možná překvapí: česká veřejnost je na případnou mimosoudní dohodu připravena lépe, než politická reprezentace. Podle výsledků jejího letošního průzkumu veřejného mínění chce téměř 60% české populace dohodu, a nikoli soud. A pokud se výzkumníci ptali lidí do 30 let, politické dohodě dává přednost téměř 70% dotázaných.

„I když jsme značně postoupili ve spolupráci mezi oběma zeměmi, stále existuje mnoho oblastí, kde můžeme naše vztahy prohloubit, abychom dosáhli oné velmi plodné úrovně minulých století,“ řekl v Brně Princ Alois.

„Rád bych vyjádřil naději, že dokážeme vyřešit i zbývající otevřenou otázku a umožníme tak Mendelově univerzitě a naší rodině něco víc, než jen vzpomínat na velkou minulost… Jakmile budou okolnosti připraveny, budeme připraveni i my, plnit opět mnohem užitečnější roli ve prospěch Mendelovy univerzity, Moravy i celé České republiky.“

Zatímco Lichtenštejni vždycky tvrdili, že je lepší se dohodnout než soudit, český stát naopak na soudy spoléhá; doufá, že u soudů uspěje, a tím „otevřené“ otázky zavře. Mohlo se tak zdát překvapivé, když v prosinci 2018 Nadace knížete z Lichtenštejna a Hans Adam II. zažalovali u více než dvaceti okresních soudů Českou republiku a její příslušné instituce. Její mluvčí to tehdy zdůvodnil faktem, že k akci, jíž se chtěli vyhnout, přispěla vedle nečinnosti ČR také lhůta pro vznesení majetkových nároků, která by dle nového Občanského zákoníku vypršela 31. 12. 2018. V těchto žalobách požadují Lichtenštejni pouze ten svůj obsazený majetek, který dosud drží stát; protože „nechtějí vyvolávat nové pocity křivdy“, vynechali majetek v držení obcí, krajů, univerzit, církví nebo soukromých osob.

Průzkum Ipsos se dotazoval obyvatel České republiky i na tento vývoj. Většina respondentů uvedla, že postup Nadace knížete z Lichtenštejna byla pochopitelně veden zákonnou lhůtou. 66 % obyvatel ČR pak odpovědělo, že dosavadní přístup Nadace knížete z Lichtenštejna považuje za velkorysý.

Ministerstvo zahraničních věcí v posledním roce několikrát naznačilo, že považuje poválečný příběh zabavení majetku Lichtenštejnů za uzavřený a žádná jednání neplánuje: "Lichtenštejnská strana - na rozdíl od české strany - cítí potřebu otevírat majetkoprávní otázky z minulosti, které pokládá i nadále za sporné. Česká strana považuje tyto otázky za právně uzavřené a bude samozřejmě respektovat rozhodnutí příslušných soudů v této věci," vyjádřila se loni v prosinci mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.

Průzkum IPSOS Faktum uzavírá: 86% dotázaných uvedlo, že při rozhodování o tom, jak vyřešit dlouholetý spor, je nejdůležitější hledisko naplnění spravedlnosti a právního státu.

Infografika: DENÍK

Sám Babiš pak k této věci dlouhodobě mlčí

Otázka je, zda třeba ceremoniál na Mendelově univerzitě neukázal, že vyhýbáním se jednání brání Česká republika investicím a příchodu know-how z jednoho z nejúspěšnějších států Evropy, zda zbytečně nezadržuje investice ekonomicky silného evropského monarchy, zda nezavírá cestu významné pomoci s udržováním kulturního dědictví, zda nehazarduje se vztahem s přirozeným spojencem, který cítí s našimi zeměmi historickou sounáležitost.

„Případná dohoda o tom, jak napravit křivdu spáchanou na Lichtenštejnech,“ říká mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička, „přinese českému státu jen výhody. Ekonomické, zahraničně-politické i psychologické. Bude to dohoda pro budoucnost, pro generace, které předsudkům vzniklým v padesátých letech minulého století už nerozumějí.“

Již nyní je jasné, že pokud budou soudy naopak pokračovat, spor se nevyhnutelně dostane na mezinárodní scénu. Lichtenštejni již dříve uvedli, že tvrzení některých českých institucí a soudů ohrožuje lichtenštejnský stát v mezinárodním právním kontextu; jinými slovy, jde-li také o nezávislost knížectví, lichtenštejnská strana svou obranu nikdy nevzdá. Obě strany tak bude mnohaletá pře stát miliony korun.

Co by mohlo být předmětem dohody, nikdy veřejně neuvedli ani Lichtenštejni.

„Aby reprezentanti českého státu vůbec poznali, co by mohli získat, musejí začít jednat,“ říká mluvčí Nadace Michal Růžička.

„Obecně ale může prospěch odhadnout každý: česká společnost může získat příkladného hospodáře statků, které na území Česka už navždy zůstanou, a to k užitku všech.“

„Nikdy jsme nezapomněli, kde jsme byli doma. Jakmile budou okolnosti připraveny, budeme připraveni i my, plnit opět mnohem užitečnější roli ve prospěch Mendelovy univerzity, Moravy i celé České republiky,“ uzavřel svou děkovnou řeč na půdě Mendelovy university Alois z Lichtenštejna.

Průzkum Ipsos uzavírá: 86% dotázaných uvedlo, že při rozhodování o tom, jak vyřešit dlouholetý spor, je nejdůležitější hledisko naplnění spravedlnosti a právního státu.