Nový termín je uveden v materiálu ministerstva dopravy, ve kterém úřad podává vládě pravidelnou zprávu o vývoji přípravy takzvaných rychlých spojení. Důvodem urychlení je, že oba úseky se mají připravovat pilotně zatím jako izolované a SŽDC s jejich stavbou nechce čekat.

SŽDC původně vytipovala tři úseky, spojení mezi Brnem a Břeclaví ale mezi prvními vysokorychlostními tratěmi u nás nejspíše nebude kvůli variantám vedení trasy, které bude zřejmě nutné v rámci územního plánování ještě posoudit. SŽDC vybrala záměrně trasy, které budou alternativou k velmi vytíženým koridorům.

„Termín 2025 je nejkratší dobou, kdy bychom mohli mít stavební povolení. Samozřejmě za předpokladu, že se neobjeví komplikace,“ řekl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech. Podle něj už v obou případech SŽDC požádala kraje o aktualizaci zásad územního rozvoje. „Brzy začneme soutěžit zhotovitele na zpracování dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ dodal Čech.

Francouzské normy

Navržené úseky mají vést trasou, která má už územní ochranu, tady mimo stávající koridory. I kdyby se nakonec tratě pro rychlovlaky nestavěly v celé trase, SŽDC tím vyřeší zásadní problém: chybějící koleje. Mezi Běchovicemi a Poříčany dochází k velkému zahuštění kvůli silné pražské příměstské dopravě a požadavky nákladních dopravců, koridor mezi Přerovem a Ostravou je velmi vytížený nákladními vlaky.

SŽDC chce, aby nové úseky umožnily jízdu rychlostí 300 až 320 kilometrů v hodině. „Rozhodli jsme se pro převzetí francouzských norem, kde je maximem 320 kilometrů za hodinu,“ dodal Čech.

Už dříve by mělo podle materiálu dojít k zahájení stavby trati rychlejší než 160 kilometrů za hodinu. Mezi Brnem a Přerovem se má začít stavět trať na 200 kilometrů za hodinu v roce 2022.

Materiál shrnuje pokrok v přípravě jednotlivých vysokorychlostních tratích. Zatím nejdále je příprava spojení z Prahy do Drážďan, kde má být do června odevzdána studie proveditelnosti, SŽDC se už pravidelně schází kvůli přípravě stavby se svými německými kolegy.