„Za stávajícího znění se mi to zdá jako průlom. Je to jako otevírání Pandořiny skříňky,“ kritizuje novelu předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiří Papež (ODS).

Za všechno může drobný pozměňovací návrh, který se k novele podařilo narychlo přilepit. Poslanec za ČSSD Ladislav Skopal, autor pozměňovacího návrhu, s touto teorií ale zásadně nesouhlasí. Podle něho změna rozprodávání české půdy cizincům neumožní. Spekulacím by měla zamezit podmínka, že společnosti musí v daném nebo sousedním katastru hospodařit tři roky na nejméně deseti hektarech půdy.

Zemědělci přitom říkají, že cizinci českou půdu už dávno mají. Zatím ale využívají nastrčené české společníky. Návrh zákona nyní míří do SenátuJako otevírání Pandořiny skřínky. Tak komentují poslanci bývalé vládní koalice zákon, který prošel sněmovnou za podpory ČSSD a KSČM. Jednat se má o státní půdu, kterou novela umožňuje prodávat cizím firmám. Sociální demokracie se ale brání, žádné výprodeje se konat nebudou. S informací přišla jako první MF Dnes.

„Když se ten zákon původně tvořil, byl v duchu: snažíme se prodat co nejvíce půdy českým subjektům, a to především těm, kteří na té půdě hospodaří. Tato idea teď ztrácí na významu,“ říká šéf sněmovního zemědělského výboru Jiří Papež.

Převody půdy nejen pro fyzické osoby

I když stále zůstává v platnosti podmínka, že přímo od Pozemkového fondu mohou půdu získávat pouze fyzické osoby, stejné omezení se už podle Papeže nemá vztahovat na následné převody. Nově se totiž bude moci původně státní půda převádět z prvních vlastníků na soukromé společnosti, a to včetně výhodného splátkového kalendáře vůči státu. „Nikdo ale nezkoumá, jestli právnická osoba má českého nebo zahraničního majitele. Jedinou podmínkou je, že musí hospodařit tři roky na nejméně deseti hektarech v tomtéž nebo v sousedním katastru,“ zdůrazňuje Papež.

Podle Ladislava Skopala (ČSSD) se ale žádné „přeprodeje“ cizím společnostem konat nebudou. Tedy alespoň ne v následujících třech letech. „Cílem pozměňovacího návrhu je, aby se pozemky vlastněné soukromými osobami dostaly do majetku toho, kdo na nich skutečně hospodaří, tedy i do majetku soukromých firem,“ říká. Jak k tomu dále uvedl, interpretovat celou věc tak, že se pozemky dostanou do rukou cizích společnosti je zcela chybné. A postarat se o to má zmiňovaná desetihektarová klauzule.

„Kdyby teď taková společnost začala hospodařit, mohla by pozemky nakoupit až v roce 2011, což je datum, kdy jsme se stejně zavázali vůči Evropské unii, že provedeme liberalizaci,“ vysvětluje.

Zemědělci pochybují

Zemědělské kruhy ovšem o takovéto pojistce pochybují, podle nich se spíše legalizuje současný stav, kdy nákup zemědělské půdy za cizí společnosti obstarávali nastrčení Češi. Potvrzuje to například Václav Perník, soukromý zemědělec a zároveň místopředseda Asociace soukromého zemědělství: „Nemusím chodit daleko, takový příklad znám ze své praxe, kdy majoritním vlastníkem je cizinec, který má za společníka Čecha. Ten pak na sebe nakupuje zemědělskou půdu. Teď ji budou moci cizinci nakupovat přímo,“ uvedl Perník s tím, že do roku 2014 platí předkupní právo státu.

Navíc je pravděpodobné, že řada takových společností si pozemky drží proto, aby na nich mohla později stavět. MfD s těmito obchody například spojuje Itala Mauro Piccininiho, který se angažuje v bytové výstavbě.