Jenže v reálu byl zájem chabý. Loni stát s mladými lidmi uzavřel 31 smluv za 16,9 milionu korun, letos se řeší asi deset půjček v hodnotě 5,5 milionu.

Ministryně proto do konce května předloží do vlády nové podmínky.

PĚTINU ZE SVÉHO

Tentokrát hodlá stát půjčovat až dva miliony korun na dvacet let s úrokovou sazbou jedno procento.

Konkrétní limit částky se liší podle účelu (viz box). Zároveň půjčka od státu může krýt nejvýše 80 procent reálných nákladů na dům či byt.

V tom se podobá klasické komerční hypotéce, při níž je dnes nutné mít (na základě doporučení ČNB) pětinu vlastních peněz. Co je navíc důležité, státní půjčku už nelze dále kombinovat s hypotékou.

A DÍTĚ MÁTE?

O půjčku mohou žádat mladé páry (i bez uzavřeného sňatku) či registrovaní partneři, aspoň jeden z nich ve věku do 36 let. Pokud o půjčku požádají manželé nebo registrovaní partneři, dítě nemusí mít. Ovšem pokud manželé nebudou, potomka (ve věku do šesti let) mít musejí. „Tímto opatřením sledujeme rodinu a všechny vazby na ni. Takže podporujeme manželství,“ uvedla Klára Dostálová pro server ČTK.

Ministryně chce už v letošním roce na půjčky uvolnit 650 milionů korun ze státního rozpočtu a v dalších letech hodlá ročně na stejný účel vynakládat miliardu korun.

Realitní odborníci oslovení Deníkem jsou zatím k záměru státu opatrní.

Státní „hypotéka“ – základní fakta
Maximální výše půjčky: stavba či koupě rodinného domu až dva miliony korun, koupě bytu 1,2 milionu, modernizace bytu 300 000 Kč

Úrok: 1 procento po celých 20 let. Dvacet let je nejdelší doba, po kterou lze splácet. Splácení lze přerušit třeba v případě vážné nemoci. Lhůtu maximálně 20 let je ale nutné dodržet.

Zdroj: MMR, ČTK

Mladí lidé se i před úřadem mohou dostat do podobné svízele jako v bance – nebudou mít pětinu financí našetřeno. „Pokud je pobídka státu postavena na tom, že poskytne úvěr ve výši 80 procent skutečných nákladů, tak mladým to nic neřeší, protože nemají vlastní zdroje na dofinancování (další úvěr je v případě státní půjčky vyloučen stejně jako u hypotéky), a i kdyby je měli, tak vlastně nesplní doporučení ČNB,“ připomíná Martina Malečková Pařízková, regionální ředitelka společnosti Bidli.

„Když jsem v bankovnictví začala v roce 2004 pracovat, poskytovaly se tenkrát hypotéky do 70 % hodnoty nemovitosti a v té době právě fungoval program pro mladé, který opravdu vlastní bydlení podporoval, protože byl postaven opačně, tj. pokud ti banka půjčí pouze 70 procent hodnoty nemovitosti, stát tě podpoří a pomůže ti dofinancovat kupní cenu půjčkou pro mladé, a tak by to mělo být,“ říká Pařízková.

LEPŠÍ NÁJEM

Jak připomíná Daniel Horňák, hypoteční specialista společnosti Chytrý Honza, v okolních státech vlády více podporují i dotované nájemní bydlení, což by mohla být jedna z výpomocí právě mladým.

„V Praze stál v minulém roce m2, nájemního bytu v průměru 338 korun (13,3 eur). Ve Vídni byl dotovaný nájem limitován 7,50 euro/m2 a pokud se podívám do Mnichova, dostanu se na 4 eura za metr,“ počítá Daniel Horňák. „Když navíc porovnám mzdy u nás a u sousedů, je propast zásadní,“ uzavírá.