Horké letní dny si spousta lidí nedokáže představit bez půllitru čepovaného piva. Ovšem stále častěji se stává, že žíznivci na stole sice přistane orosený půllitr, ale piva v něm je o něco méně než ukazuje ryska.

Stížnost u obsluhy na podmírák mnohdy nemá cenu, hospodští se totiž odkážou na nápojový lístek, kde u ceny za jedno pivo uvádějí, že není za půllitr, ale za objem v rozmezí od 0,475 do 0,48 litru.

Podle člena Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky a provozovatele pražského podniku Červený Jelen, kde na nápojové kartě je také u piva uvedena hodnota 0,48 litru, Luboše Kastnera, se v případě takto deklarovaných „podmíráků“ skutečně nejedná o obírání zákazníků. „Takovou míru uvádíme nejen kvůli specifikaci českého piva, které se čepuje s pěnou, ale také kvůli nulové toleranci České obchodní inspekce, kdy se ne vždy podaří načepovat přesný půllitr. A za to jsou pak nemalé sankce,“ řekl Deníku Kastner.

Na Českou obchodní inspekci (ČOI) se odkázala také obsluha restaurace U Dvořáků v Hradci Králové. „Předcházíme tak problémům, kdy nikdy člověk neví, jak dobře pivo s pěnou dojde na míru,“ uvedla obsluha hospůdky.

Úředně ověřené měřidlo

Mluvčí inspekce František Kotrba doplnil, že kontroloři nelpí na milimetru. A zároveň, že i v případě menšího udávaného obsahu podávaného nápoje je prodávající povinen disponovat úředně ověřeným měřidlem, kterým by bylo možné ověřit shodu skutečného množství nápoje s mírou.

„V praxi to znamená, že rozlévané nápoje není prodávající povinen podávat jen v certifikovaných nádobách, ale podle toho, jaké míry rozlévaných nápojů prodávající nabízí, by k nim měl mít kvůli ověření poctivosti prodeje certifikované sklo umožňující celkové ověření nabízeného objemu,“ informoval Kotrba.

Právě u kontrolních měřidel, a to včetně stánkového prodeje nápojů, může být podle Kotrby problém. „Při kontrolách poctivosti prodeje relativně často zjišťujeme, že takovým úředně ověřeným měřidlem nedisponují,“ doplnil.

Kontroly inspekce

Inspekce v tuto chvíli ještě nemá k dispozici celková data o tom, kolik kontrol a jaké sankce za podmíráky v této sezoně udělila. Nedodržení deklarované míry podávaných nápojů, nesprávné účtování, neseznámení spotřebitele s cenou či absence úředně ověřeného měřidla na provozovně ale podle Kotrby patří, společně s porušováním zákazu prodeje alkoholu nezletilým, k nejčastějším zjištěním inspektorů.

Pivní expert Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze míní, že trend menších „půllitrů“ a odkazování hospodských na obchodní inspekci jsou jen výmluvy.

„Inspekce zase není taková, že u piva dává pokuty při milimetru pod míru. Myslím, že je to pověstná bouře ve sklenici ne piva, ale vody. Považuju to za alibismus hospodských, který pozorného hosta spíš vytočí,“ uvedl Maier.

Poukázal na to, že některé hospody jdou v poddimenzování půllitrů ještě dál – a to na míru 0,4 litru. „To mi skutečně vadí. Nedávno jsem byl na pivu v jedné pražské hospodě, kde jsem za dvě piva o objemu 0,4 litru piva zaplatil 130 korun. Při přepočtu na dvě půllitrová piva by to bylo 162,5 korun,“ doplnil Maier.

Výjimka z nominálních hodnot

Podle Českého metrologického institutu nestanovuje směrnice Evropského parlamentu pro pivní sklo závazné nominální hodnoty. „Na druhou stranu existuje pro schvalování měřidel takzvaná harmonizovaná norma reprezentovaná mezinárodním doporučením pro legální metrologii,“ uvedl odborný ředitel pro legální metrologii František Staněk.

Dodal, že tato množina obsahuje soubor měřidel zahrnujících objemy, kde se například vyskytuje míra 0,33, 0,4 či 0,5 litru. „Pokud jde o výjimky z nominálních hodnot, zákazníci z Velké Británie poptávali objemy násobků pinty. Objem 0,47 litru mezi těmito výjimkami však nefiguroval. Je ovšem možné, že byl takový objem schválen jiným subjektem v rámci Evropské unie,“ doplnil Staněk.