Polešovice či Komňa už posílily své vrty, Strání zatím marně hledá dostatečně silný pramen a v Suché Lozi chtějí omezit množství spotřebovaných kubíků na každého člena domácnosti.  

„Uvažovali jsme nejprve o obecní vyhlášce, nicméně ta by nemohla platit kvůli současné legislativě státu. Hledáme proto cestu, jak naše plány na omezení plýtvání s pitnou vodou realizovat,“ nechal se slyšet starosta Suché Lozi Václav Bujáček.

Právě tam zatím přišli s nejradikálnější myšlenkou, jak zabránit ve stoupající spotřebě pitné vody. Krom plánů na vybudování hrází, záchytných nádrží a podpory zachytávání dešťovky v domácnostech totiž chtějí stanovit limit kubíků, který může každý obyvatel obce měsíčně spotřebovat.

„Při jeho překročení by samozřejmě voda tekla dál, ale už bychom za ni fakturovali klidně troj i čtyřnásobek ceny. Umývání aut či napouštění bazénu by se poté prodražilo,“ uvažoval Václav Bujáček.

Právě nejčastější prohřešky třeba i v podobě zalévání zahrad už v minulém roce omezil dobrovolný svazek obcí Vodovod Babicko, jenž tím začal redukovat zvyšující se odběr pitné vody v Huštěnovicích, Babicích, Sušicích, Kudlovicích, Traplicích, Košíkách i Jankovicích.

„Posílili jsme vrty, takže pokud nenastane výjimečná situace, nepředpokládáme, že by mělo k podobnému omezení dojít i letos,“ sdělil předseda Vodovodů Babicko Ivo Podškubka.

U největšího poskytovatele pitné vody Slováckých vodáren a kanalizací (SVAK) si nově zákazníci připlatí za kubík pitné vody korunu a šedesát jedna haléřů. Celkově tak bude dodáván kubík vody za 42,09 korun. Opravu efektivních možností, jak zabránit zbytečnému plýtvání pitnou s vodou, je přitom podle ředitele Sdružení vodovodů a kanalizací (SOVAK) ČR Oldřicha Vlasáka malé množství.

Stávající úprava zákona je nedostatečná

„Stávající úprava zákonů nezná možnost jiných cen v závislosti na spotřebě, navíc by to znamenalo i budování online dálkových odečtů vodoměrů, a to včetně dispečinku, který by informace zpracovával,“ podotkl Oldřich Vlasák k plánům Suché Lozi ve stanovování limitu vody, kterou by měla osoba ke spotřebě za jeden měsíc.

Podle něj se má předcházet nedostatečným zásobám s pitnou vodou spíše propojováním jednotlivých vodovodních řádů.

„Malé obce by se měly snažit o napojení se do páteřní sítě většího vodárenského systému a také řádně pečovat o stav svého potrubí, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám,“ vysvětlil ředitel SOVAKu. V případě systémových opatření pak pouze zmínil ta, která jsou dnes dobře známá.

„Obec může vybrané způsoby v nakládání s vodou zakázat, jako například napouštění bazénu. Měla by se také zaměřit na zachycovaní srážek tak, aby z nich zůstalo co nejvíce v místě dopadu,“ dodal Oldřich Vlasák.

Nejhorší týden uplynulého roku

Na monitorování sucha se zaměřuje také server intersucho.cz. Právě z jeho modelů vyplývá, že nejhorším obdobím v uplynulém roce pro uherskohradišťský okres byl 28. týden, tedy doba od devátého do patnáctého července. Většina okresu byla v tu dobu zasažena extrémním suchem, což odpovídá pátému a zároveň nejhoršímu stupni.

Ten se popisuje jako stav extrémně nízké půdní vlhkosti, která se v daném období v průměru opakuje méně než jedenkrát za sto let. Současně je přitom nasycení půdy nižší než padesát procent po více než jeden měsíc. (intesucho.cz)