Průměrná nominální mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2295 korun, obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37.530 korun, u žen byl 32.171 korun.
V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent. Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký.

Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta, a krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta.
Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 Kč, druhý je Středočeský kraj s 39 711 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 tisíc Kč.
Nízké mzdy v pohostinství i stravování
Oborem s nejnižším nárůstem nominální mzdy byly zdravotní a sociální péče, kde meziročně vzrostla o 0,6 procenta, a veřejná správa, kde vzrostla o 0,9 procenta. Nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.
Vývoj průměrné mzdy v Česku mezi lety 2006 až 2022
„V žádném odvětví mzdy neporazily inflaci a nejinak tomu bude zřejmě i v závěru roku. Možná některé firmy uspíší bonusy, nicméně půjde většinou jen o jednorázovou akci, která trend mezd zásadně nezmění,“ uvedl k údajům ČSÚ hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vzhledem k tomu, že ekonomika míří do recese, zatímco inflace zůstává vysoká, není pravděpodobné, že by si lidé reálně přilepšili ani v roce 2023. Lze jen předpokládat, že tentokrát bude už reálný propad mezd přece jen pomalejší,“ dodal.

Podle generálního ředitele společnosti Up Česká republika Stéphana Nicolettiho donutil pokles reálných mezd už tři čtvrtiny zaměstnanců k výraznému omezení některých výdajů. „Vzhledem k současné situaci se podle našich dat největší úspory týkají dovolené, stravování v restauracích, kultury, ale také třeba sportovních aktivit. Obecně platí, že lidé šetří omezením nákupů lepších či kvalitnějších produktů nebo služeb, stejně jako značkových výrobků,“ uvedl.