Třetí záchranný program bude ukončen k 20. srpnu. To znamená, že od dnešního dne nebude mít země k dispozici další peníze. „Řecko nyní musí stát na vlastních nohou,“ citovala BBC předsedu euroskupiny Mária Centenu.  

Až do splacení dluhu, jež v současnosti dosahuje 322 miliard eur (8,3 bilionu korun), tedy více než 180 procent hrubého domácího produktu, však budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem bude prověřit, že Řecko plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

V rámci třetího záchranného programu obdrželo Řecko od svých věřitelů, převážně ostatních zemí eurozóny, celkem 86 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun). Za schválením překlenovacího úvěru pro zemi, který se s ekonomickými problémy potýká od roku 2010, stálo především Německo.

V součtu s předchozími fázemi finanční pomoci bylo zemi během předchozích osmi let poskytnuto přibližně 300 miliard eur (asi 7,8 bilionu korun). Věřitelé zároveň Řecku poskytli řadu dodatečných výhod, a to včetně několikaletého odkladu splatnosti některých půjček.

Nejlepší by bylo odepsat část dluhu

Ke splacení poslední záchranné půjčky by tak mělo dojít až v roce 2060, přičemž aby to Řecko do té doby zvládlo, muselo by dlouhodobě vykazovat přebytek státního rozpočtu. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) však podobný vývoj není příliš pravděpodobný. V minulosti totiž dokázalo podobnou rozpočtovou disciplínu dodržovat jen minimum zemí.

MMF zároveň s odvoláním na prominentní ekonomy uvedl, že pokud nebude část řeckého dluhu odepsána, zadlužení země by se v budoucnu mohlo znovu dostat mimo kontrolu. Již před pěti lety byl přitom dluh Řecka na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o přibližně 107 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun).