"Dnes v naší zemí začíná nový, historický den, den osvobození" prohlásil Tsipras na ostrově Ithaka. "Naše země znovu získala právo utvářet si vlastní budoucnost," citovala premiéra agentura Reuters. Tsipras také upozornil, že Řecko by nikdy nemělo zapomenout na tvrdou lekci pod přísným finančním dohledem věřitelů. 

Ostrov Ithaka si řecký předseda vlády nezvolil náhodou. Podle něj jde o symbolické místo, které značí konec moderní odysey, kterou Řecko od roku 2010 prožívalo. Analogií je zde Homérova epická báseň Odyssea, ve které se ithacký král Odysseus vrací po desetileté plavbě na moři zpět domů.

Analogie s Homérem

Tsipras přirovnal boj Řecka za záchranu k Odysseovým příkořím, které musel během své desetileté cesty překonat. Hlavní hrdina se v příběhu musel vypřádat s kyklopy, sirénami a nepoctivými nápadníky, kteří chtěli zaujmout jeho místo. Byl to odkaz na opoziční stranu Nová demokracie, která nyní vede v průzkumech veřejného mínění. Volby se v Řecku uskuteční příští rok.

„Ithaka bude znovu spojena s koncem moderní odysey,“ řekl. "Před třemi a půl lety přijali naši lidé historické rozhodnutí. Odvést kormidlo od těch, kteří ji vedli ke skalám, a dát je novým kapitánům,“ rýpl si také Tsipras do svých politických konkurentů a vyzdvihl volební vítězství jeho strany Syriza.

Analogii s Odysseem použil také již bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu, který v dubnu 2010 požádal své evropské partnery a Mezinárodní měnový fond (MMF) o první záchranný úvěr. Tehdy řekl, že Řecko a Řeky čeká nová odysea.

"Jsme na složité cestě, jde o novou odyseu pro Řecko a pro řecký národ," řekl tehdy Papandreou. "Ale my známe cestu zpět do Ithaky a vynaložíme pro to značné úsilí."

Řecko obdrželo od roku 2010 celkem tři záchranné úvěry od svých evropských partnerů a MMF v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 bilionu korun), což je podle Reuters největší ekonomický záchranný proces v dosavadní historii.

Přísné podmínky

Půjčky však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí. Země také zůstala vysoce zadlužená, její dluh dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Nyní sice země nemusí přijímat bolestivé reformy, ale musí udržovat přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí splátek dluhu. Na rok 2019 se plánuje také další snížení penzí.

Až do splacení poslední záchranné půjčky, ke které by mělo dojít až v roce 2060 však budou zemi nadále čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem bude prověřit, že Řecko plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.