Řecký premiér Alexis Tsipras touto změnou reagoval v neděli na nepříznivý vývoj pátečního zasedání ministrů financí eurozóny v Rize, kde se Varufakis stal terčem ostré kritiky ze strany jeho unijních kolegů. Ti po jednání netajili znechucení nad tím, že Řecko stále nepřichází z očekávanými plány reforem. Podle médií se má diplomatičtější Tsakalotos stát pro své kolegy z eurozóny příjemnějším partnerem ve vyjednávání.

Nicméně Tsakalotosovy výroky z posledních týdnů nijak nevybočují z názorů Varufakise. "Muž ve Varufakisově stínu", jak Tsakalotose popsal server thetoc.gr, si nepotrpí jako šéf řeckých financí na světla ramp a Varufakisův temperament vyrovnává anglickou diskrétností získanou na univerzitách v Oxfordu a Etonu. Sdílí ale zatvrzelost řeckých postojů a vyjednávací taktiky, která prý už věřitelům začala jít na nervy: "Záměrně vytváříme nejasnosti, aby věděli, že jsme připraveni k roztržce," svěřil se před pouhými třemi dny Tsakalotos řecké televizi Star.

Před měsícem ve stejném médiu prohlásil, že je vláda na roztržku připravena, pokud vyjednávání nedospějí ke zdárnému konci, respektive neskončí podle představ Řecka na úkor těch v eurozóně.

"Myslím si, že scénář roztržky je něco, co také Janis Varufakis zmínil ve svém prohlášení ohledně vládního programu, a to je něco, co Řekové ocenili. Lidé pochopili, že podporujeme svět práce, lidi, kteří přišli o spoustu věcí během krize, a že jsme připraveni, kdyby to nedopadlo dobře, jít do roztržky," řekl tehdy také Tsakalotos.

Před třemi dny také nevyloučil uspořádání referenda nebo předčasných parlamentních voleb, pokud dohody s mezinárodními věřiteli nebude dosaženo. Navíc sám řekl, že vůči věřitelům "ztrácí důvěru". Postavil se i za odmítavé stanovisko Atén snížit důchody a mzdy státních zaměstnanců a zvýšit v Řecku DPH, což je ale přesně to, co eurozóna požaduje v rámci řeckých reforem.

Podle řeckých médií vláda v Aténách nicméně projevila náznaky určitých ústupků. Podle deníku Ta Nea by mohly být sníženy doplňkové důchody, což europoslanec za vládní stranu SYRIZA Kostas Chrysogonos zdůvodnil tím, že penze nejsou určeny ke zbohatnutí, ale ke slušnému přežití. Opatření by se ale dotklo jen několika desítek tisíc nejbohatších důchodců. Vládní zdroj listu Kathimerini sdělil, že by se mohla také například zvýšit DPH u čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů. Plošné zvýšení této daně u potravin a léků ale prý nepřipadá v úvahu.

Řecku hrozí platební neschopnost

Silně zadlužené Řecko se kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Na podobě reforem se ale Atény s věřiteli zatím neshodly.

Řecká vláda by si přála, aby eurozóna co nejdříve uvolnila alespoň část ze 7,2 miliardy eur, aby mohla pokrýt zejména splátky dalších dluhů ve splatnosti. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem ale tuto myšlenku odmítl s tím, že manipulovat se bude jen s celým balíkem pomoci.

Uvažuje se o "plánu B"

Někteří ministři financí eurozóny po pátečním zasedání poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny.