V roce 2025 by se mělo recyklovat také minimálně 65 procent odpadu z obalů, přičemž tento podíl by měl do roku 2030 vzrůst na 70 procent. Nová legislativa stanovuje také samostatné cíle pro jednotlivé obalové materiály, například pro papír, karton, plast, sklo, kov a dřevo.

Nová právní úprava také zavede limit na množství odpadu, který může skončit na skládkách. V roce 2035 by to mělo být maximálně 10 procent komunálního odpadu.

Země EU si ve skládkování vedou různě. V roce 2014 téměř žádná část komunálního odpadu z Belgie, Dánska, Německa, Nizozemí, Rakouska a Švédska na neskončila skládkách. Země jako Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Řecko a Malta skládkovaly ve stejném roce více než tři čtvrtiny svého komunálního odpadu.

Česko stále zaostává

Situace s odpady v zemích EUZdroj: Evropský parlamentV Česku se podle údajů Eurostatu v roce 2016 vyprodukovalo 339 kilogramů odpadu na osobu. Přibližně 50 procent komunálního odpadu skončilo na skládkách, 34 procent se recyklovalo nebo kompostovalo a 16 procent se spálilo.

Textilní a nebezpečný odpad, který vyprodukují domácnosti, by se měl od roku 2025 sbírat odděleně. Biologicky rozložitelný odpad by měl být také sbíraný odděleně nebo domácnostmi přímo kompostovaný.

Čtyři schválené legislativní návrhy jsou součástí reformního balíčku zaměřeného na přechod Unie k oběhovému hospodářství, v rámci kterého by měla být hodnota produktů, materiálů a zdrojů zachována co nejdéle. Na textu směrnic se poslanci již dohodli s ministry členských států EU.

Zlepšení odpadového hospodářství může podle poslanců přinést pozitiva také v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, či veřejného zdraví.

Vyhozené potraviny snížit o polovinu


Členské státy by se měly v souladu s cíli OSN v oblasti trvale udržitelného rozvoje zaměřit na snížení objemu potravinového odpadu, a to o 30 procent do roku 2025 a o 50 procent do roku 2030. Ve snaze předcházet samotné tvorbě potravinového odpadu by členské státy měly stimulovat sběr neprodaných potravin a jejich bezpečnou redistribuci. Podle poslanců je také nutné důsledně spotřebitelům vysvětlovat rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby potravin.

Parlamentem schválené texty čtyř směrnic musí před publikováním v Úředním věštníku Unie formálně podpořit také Rada (ministrů) EU.

Situace s odpady v zemích EUZdroj: Evropský parlament