V třídění Češi patří mezi evropskou špičku. Recyklace plastových obalů je ale podle nejnovějších dat problém. Plasty i ze žlutých kontejnerů často končí ve spalovně nebo na skládce. Kritizuje to Iniciativa pro zálohování. „Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina,“ komentovala data za sdružení velkých nápojářů Kristýna Havligerová.

Nedávno zveřejněná statistika ministerstva životního prostředí vypovídá o míře recyklace všech plastových obalů v Česku v roce 2020, kdy klesla na 42 procent z 61 v roce předchozím. Odborníci to ale očekávali, pokles je způsobený změnou metodologie. Pravidla Evropské unie již rozlišují mezi tříděním a skutečnou recyklací. Do statistik se započítává pouze ten obalový odpad, který z třídicích linek putuje směrem k recyklátorům.

Ke ztrátám dochází podle odborníků na třídicích linkách a rovněž veškerý vytříděný odpad z kontejnerů není pro recyklaci vhodný. „Podle nové metodologie bez zásadní změny systému nemáme šanci dosáhnout cílů stanovených Evropskou unií, a to devadesátiprocentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci do roku 2029 ani šedesátiprocentní míry recyklace plechovek do roku 2030,“ tvrdí Hav- ligerová.

Jak už Deník informoval, Iniciativa pro zálohování lobbuje za to, aby v Česku fungoval plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky. Podobně jako od letoška na Slovensku.

Podle jejího nejnovějšího průzkumu čtyři z pěti Čechů podporují zálohový systém. Více než osmdesát procent dotazovaných navíc potvrdilo opakující se problémy s přeplněnými kontejnery na tříděný odpad. Z velkých nápojářů se k iniciativě a společnostem jako Mattoni 1873, Sodovkárna Kolín nebo pivovar Bernard přidali nejnověji Kofola a Budvar.

Proti zavedení systému však vystupuje například Asociace českého tradičního obchodu. Také ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka nedávno odmítl závěry Iniciativy. „Stávající systém dokáže splnit legislativní cíle k PET i plechovkám, povinné zálohy naopak mohou působit proti možnému splnění cílů oběhového balíčku jako celku,“ konstatoval.

Návrh na zálohování totiž podle České asociace odpadového hospodářství řeší výhradně problém samotných výrobců nápojů sdružených v této iniciativě, ne problém státu dosáhnout devadesátiprocentního sběru. „Zálohování by splnilo strategické cíle jen tehdy, když by současně zahrnulo veškeré nápojové obaly, tedy i obaly od ovocných a zeleninových šťáv, mléčných nápojů, mléka či jogurtových nápojů,“ stojí ve vyjádření.

Zálohový systém i podle ministerstva životního prostředí z logiky věci neřeší všechny nápojové láhve na trhu, ale pouze jejich vybranou skupinu. Tedy i ve chvíli, kdyby Česko zavedlo povinný zálohový systém, bude muset být posilován i standardní systém sběru do žlutých kontejnerů, kam by směřovaly všechny nezálohované lahve. „Případným odkloněním velmi dobře vytříditelných a využitelných komodit jako PET lahve a plechovky z obecních systémů třídění se nesníží náklady na stávající systém, jen se zvýší jeho jednotkové náklady, a tím i dopady na obce a města jakožto producenty komunálních odpadů,“ tvrdí ve zprávě.

Iniciativa pro zálohování v diskusi upřesnila, že v Evropě zatím dosáhla míry sběru 90 procent plastových lahví pouze Belgie pomocí sběrných nádob. I tam ale podle ní nyní pilotně testují zálohový systém, který zvažují plošně zavést.

Vybrané cíle ČR:

Dosáhnout tříděného sběru nápojových plastových lahví na jedno použití 90 procent do r. 2029, s dílčím cílem 77 procent v roce 2025.

Stávající systém zajišťuje sběr 8 z 10 PET lahví, cíl je navýšit sběr na 9 z 10 PET lahví do roku 2029.

Ne všechny lahve jdou recyklovat. Od roku 2025 mají PET lahve obsahovat alespoň 25 procent recyklovaného PET a od roku 2030 mají PET lahve obsahovat alespoň 30 procent recyklovaného PET.