Od spuštění CRAB v roce 2012 je kvalita údajů o budovách stále nízká. Například celková kancelářská plocha se nerovná součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chybějí také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru liší informace o pronajímaných plochách.

K nízké vypovídací schopnosti shromažďovaných údajů přispělo i ministerstvo vnitra, které do databáze CRAB zadalo místo výdajů na správu, provoz a údržbu budov za celý rok 2015 výdaje jen za jedno čtvrtletí. Tím údaje v CRAB zkreslilo o více než 520 milionů korun. „Takto vedené údaje nemohou pomoci státním organizacím významně snížit náklady na správu a provoz budov,“ napsal ve své zprávě NKÚ.

Problematickou spolehlivost dat vykazovaly i budovy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle něj se meziročně celkově snížily výdaje na provoz státem užívaných budov o 409 milionů korun. Jedním z hlavních důvodů mělo být právě využívání CRAB. Úřad při tom vyšel ze srovnání údajů v registru za roky 2014 a 2015.

Kontroloři ale zjistili, že takový výsledek je zkreslen o více než 520 milionů korun právě již zmíněným zadáním neúplných výdajů. K úsporám v této výši tedy nedošlo. ÚZSVM pak také uvedl, že se v roce 2015 přímo díky jeho krokům a využívání CRAB podařilo ušetřit 87 milionů korun. NKÚ zjistil, že činností ÚZSVM a využitím údajů z CRAB se ušetřilo nanejvýš 26 milionů korun.

Jedním z důvodů vzniku CRAB byla snaha zpřístupnit kompletní informace o majetku na jednom místě. Do roku 2015 CRAB obsahoval údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. Ministerstvo vnitra ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z CRAB údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2700.

Vytvoření a provoz CRAB vyšlo přitom v letech 2010 až 2016 na více než 550 milionů korun. Jeho roční provoz stojí 70 milionů korun, takže vedení jednoho objektu v registru vycházelo za rok 2016 po přepočtu přibližně na 27 tisíc korun. 
Kontrola dále odhalila systémové nedostatky ovlivňující celou oblast správy nemovitého majetku. „V současnosti stát nemá jasné cíle, čeho chce při správě a využívání nemovitostí dosáhnout,“ konstatovali smutně kontroloři. 

NKÚ podotkl, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí. Například ve Velké Británii přispěla strategie správy nemovitého majetku v letech 2010 až 2016 ke snížení průměrné plocha na jednoho zaměstnance z 13 na 10 metrů čtverečních.