Paní Dagmar z Prahy potřebovala půjčku. Ale vzhledem k tomu, že nesplňovala podmínky pro klasický spotřebitelský úvěr, vzala si na radu úvěrové společnosti podnikatelskou půjčku, a to na 1,8 milionu korun.

Dostala od věřitele zpočátku nízké úroky, ty se však po čase prudce zvýšily, firma si začala účtovat sankce a dluh i přes splátky rostl. Obrátila se tedy na jinou společnost se žádostí o refinancování. A zjistila, že výše půjčky vzrostla kvůli sankcím na 4,6 milionu korun.

Účelové živnosťáky

To je jenom jeden z příběhů, které se v Česku odehrávají v poslední době. Díky zákonu o spotřebitelských úvěrech se totiž zpřísnily podmínky pro společnosti, které poskytují nebankovní úvěry pro fyzické osoby. Řada z nich tak přesvědčuje lidi, aby si vzali podnikatelskou půjčku, která regulaci nepodléhá. A to i tehdy, když nepodnikají. Když si pouze pořídí živnostenský list, ale neprovozují vlastí živnost, zvláštní povinnosti jim z toho totiž neplynou.

„Firmy tím zvýší svoje možnosti, jak člověka v případě nesplácení půjček snáze sankcionovat,“ říká David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. „Nemusejí svým klientům například sdělovat výši roční procentní sazby nákladů, tedy úroků včetně všech poplatků, nemusejí dávat kontakt na finančního arbitra, kdyby si na ně lidé chtěli stěžovat, nemají limitovanou výši sankcí za zpoždění se splátkami,“ dodává Šmejkal, podle nějž počet „podnikatelských“ půjček na úkor těch spotřebitelských roste.

A není sám, kdo na tento trend upozorňuje. „Dříve se na nás obraceli lidé se žádostí o refinancování podnikatelské půjčky párkrát za měsíc, nyní neřešíme v podstatě nic jiného,“ uvádí Tomáš Karl ze společnosti ProCredia. „Často jim ale ty firmy ,napaří‘ tak vysoké sankce, že už jim s přechodem k nám nemůžeme pomoci,“ dodává.

Podle informací Deníku často postup vypadá tak, že nekalá firma žadatele nechá ručit nemovitostí, zpočátku, na první půlrok, mu dá nízké úroky v řádu jednotek procent, ale poté je zvýší na trojnásobek až čtyřnásobek.

Ztráta bydlení

Lidé tak nestíhají splácet, přidávají se sankce a úvěrová společnost jim zabaví dům či byt. „Z praxe víme, že výtěžek z prodeje nemovitosti nepokrývá celou výši dluhu a dlužník je bez střechy nad hlavou, ale stále se závazkem,“ říká Tomáš Karl.

Podle ministerstva financí se nejedná v případě poskytování podnikatelských úvěrů o zcela novou praktiku. Zpřísnění podmínek pro podnikatelské úvěry ale nechystá, jde prý o rovnocenný vztah mezi dvěma podnikateli. „Ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany by neměla přesahovat do oblastí, kde se již spotřebitel nevyskytuje,“ říká mluvčí resortu Jakub Vintrlík.

Preventivní stížnost

Podle ČNB se ale pro dlužníky naděje rýsuje, Měli by jí v případě pochybností poslat stížnost. To, že ve smlouvě je uvedeno IČO, totiž neznamená, že se nejedná o spotřebitelskou půjčku.

„Charakter úvěru vyplývá z jeho obsahu, například jsou peníze určené na splacení jiných úvěrů nebo rekonstrukci bytu, který není určený k podnikání,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Centrální banka tak může často dlužníkům pomoci. Ale nesmí se jednat o podnikatelský neúčelový úvěr.