„Přehrada Harcov potřebuje po více než sto letech svého provozu velkou stavební obnovu. Cílem oprav je zajistit větší bezpečnost vodního díla za povodní a současně proto navýšit retenční objem nádrže a zlepšit podmínky pro ochranu intravilánu města Liberec před povodněmi,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

Práce odstartuje vypuštění nádrže na podzim letošního roku a potrvají do poloviny roku 2025. Rekonstrukce přijde na necelých 388 milionů korun. Obnova čeká hlavní zděnou hráz přehrady, která bude i po opravě převážně zachována v původním stavu. „Dojde k injektážním a těsnícím pracím z nové podzemní štoly pod hrází, k rekonstrukci koruny hráze a k dílčím změnám tvaru koryta pod hrází,“ popsala Bendová. Uvnitř hráze a v jejím bezprostředním okolí se provedou drenážní a pozorovací vrty, na návodní líc hráze bude aplikována hydroizolace.

„Na spodních výpustech bude instalováno nové technologické zařízení s vyšší, ale bezpečnou kapacitou odtoku, kterou je schopno pojmout koryto Harcovského potoka pod nádrží,“ poznamenala mluvčí. Hráz dostane moderní vybavení pro obsluhu a provoz, například nové osvětlení hráze, nové prvky pro automatický vodohospodářský a technicko – bezpečnostní dohled a kompletní opravy se dočká i elektroinstalace včetně řídicího systému.

Přehrada se musí odbahnit a vyčistit, počítá se s odstraněním 26 tisíc metrů krychlových nánosů ze dna nádrže. Vypuštění umožní i komplexní úpravu návodního líce a předsypu hráze, také se demontují nefunkční železobetonové konstrukce v zátopě přehrady, tedy torzo dřívější věže pro skoky do vody. Zároveň po celé délce pravého břehu projde opravou zeď dlouhá 743 metrů vedoucí v zátopě od hlavní hráze k penzionu Bílý Mlýn.

Vypouštění doprovodí výlov i přesun živočichů

„Vypouštění nádrže začne přibližně od poloviny září letošního roku v závislosti na klimatických podmínkách a potrvá asi měsíc. Hlavním důvodem zvoleného postupu je zajištění dostatku času na slovení ryb a přesun chráněných vodních živočichů, který bude prováděn pod odborným dozorem,“ přiblížila Bendová. Povodí Labe bude kvůli tomu sledovat kvalitu vody a rychlost vypouštění a přizpůsobovat se situaci, aby bylo co nejvíc snížené riziko úhynu vodních živočichů v nádrži a níže po toku Harcovského potoka.

Na chystaný výlov se připravují i rybáři. „Nikdo neví, co nás tam čeká. Předpokládáme, že to bude komplikovaný výlov, protože kvůli nánosům na dně nepůjde brodit a bude se provádět z lodí. Netušíme ani, jestli půjdou použít sítě, takže až na místě zvolíme postup,“ řekl Jan Skalský z Českého rybářského svazu. Cílem rybářů je slovit ryby co nejdřív, aby nebyly dlouho ve stresu a byla co nejnižší mortalita.

V přehradě podle všeho žije celá řada druhů ryb. „Očekáváme kapry, dravé ryby, sumce, candáty, určitě tam jsou i bílé ryby jako cejni, plotice. Otázkou je, jak budou velké,“ vysvětlil Skalský a dodal, že vylovené ryby budou převezeny do jiných revírů, s jejich prodejem se nepočítá. Okolí přehrady je také domovem chráněných živočichů, například ropuchy obecné, čolka obecného, ale žijí tu i vzácní ptáci.

Po rekonstrukci si přehrada při záplavách poradí s mnohem většími průtoky vody než nyní. Jako ochrana před povodněmi slouží už od roku 1904 a dosud se obešla bez jakékoliv rozsáhlejší opravy. V případě extrémních záplav bude možné odvést z přehrady Harcov kontrolovaně mnohem více vody než v současné době a zabránit tak jejímu neřízenému přetékání přes korunu hráze. Tato opatření dále zajistí i bezpečné převedení desetitisícileté povodňové vlny přes korunu hráze bez ohrožení stability vodního díla.

Generálním dodavatelem stavby je sdružení s názvem „Společnost VD Harcov“, které tvoří firmy Gardenline a YUCON CZ. Stavba je spolufinancovaná z prostředků Evropské unie Národního plánu obnovy a bude realizovaná v rámci programu Ministerstva zemědělství Podpora prevence před povodněmi IV.

O historii vzniku přehrady

Liberecká přehrada Harcov vznikla jako první z pěti (původně jich mělo být šest, ale přehrada na Jeřici se nakonec nepostavila) přehrad v Jizerských horách. Důvodem jejich výstavby byly opakující se ničivé povodně, v případě Liberce pak padlo rozhodnutí o nutnosti stavby přehrady po největší povodni 30. - 31. 7. 1897, která kdy město postihla.

Projektováním přehrad (i té v Liberci) byl pověřen nejlepší evropský přehradář, tajný rada, profesor Otto Intze z Cách, který poprvé plány na stavbu předložil Vodnímu družstvu Liberec a veřejnosti 13. ledna 1901. Protože se jednalo o stavbu vůbec prvních tížných, zděných přehradních hrází v Evropě, vzbudil plán na jedné straně nadšení a na druhé obavy. A tak bylo úkolem denního tisku vysvětlit lidem, proč jsou betonové hráze lepší než sypané, a že hráz vyklenutá proti vodě je pevnější než tehdy obvyklé rovné hráze.

Intzeho plán byl oficiálně odsouhlasen 4. března 1901 a stavba neprodleně začala. Na stavbě pracovaly „elektřinou poháněné stroje různých druhů“ a 360 dělníků, barabů, většinou z Itálie, Chorvatska či Německa. Přípravné práce šly rychle, a tak 27. června 1903 byl za účasti stovek pozvaných hostů a přihlížejících Liberečanů položen základní kámen nejen liberecké, ale i ostatních jizerskohorských přehrad. Kolaudace proběhla v dubnu 1904.

Hráz je i s podzemními základy vysoká 20,5 metru a dlouhá 157 metrů, koruna se zvedá 13 metrů nad terén. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m3 vody.