V jejím rámci budou uchazeči muset navrhnout a zhotovit „mistrovské dílo“, řídit provedení zakázky a prokázat schopnosti v ekonomickém řízení řemeslnické dílny či živnosti. V případě úspěchu pak obdrží mistrovský list a dostanou ke svému povolání titul mistr.

Přilákáme studenty

Vyplývá to z novely zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Úřad mimo jiné očekává, že absolventi mistrovské zkoušky díky ní dosáhnou na nadprůměrné finanční ohodnocení. „Mělo by se to odrazit ve vyšším zájmu o tato povolání ze strany mladých lidí, rozhodujících se pro svoji profesní dráhu,“ konstatuje v materiálu MPO. Pomoci to prý má i vyšší zaměstnanosti lidí starších 55 let, kteří si hůře shánějí uplatnění.

Na zavedení mistrovských zkoušek se podílí i ministerstvo školství. „Připravují se zejména pro řemeslné obory, jako jsou například zedník, truhlář, tesař, krejčí, instalatér, a tradiční zemědělské a potravinářské obory, tedy například včelař, vinař, rybář, pekař, cukrář a podobně,“ říká mluvčí úřadu Aneta Lednová s tím, že se v současnosti kromě zákona připravují i hodnotící kritéria včetně vzorových otázek a odpovědí.

Návrat po letech

Podle MPO také držitelé mistrovského listu získají oprávnění působit jako učitelé odborného výcviku na středních školách i bez pedagogického vzdělání. Za organizace a přípravy zkoušek by měly zodpovídat Hospodářská a Agrární komora. Minimálně ta první jejich zavedení nadšeně vítá. Po sedmdesáti letech podle ní budou mít Češi znovu své mistry v oboru.

„Zatímco v řadě evropských zemí, třeba Německu, Rakousku, ale i třeba Maďarsku nebo Chorvatsku mistrovskou zkoušku mají a je v řadě případů podmínkou k tomu, aby se řemeslník mohl ucházet o veřejné zakázky, v České republice dosud chyběla,“ míní mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Úřady a zaměstnavatelé jednotlivých zemí si přitom podle něj tyto zkoušky navzájem uznávají. A je tam často zanesena přímo v zákonech. „To je i příklad Chorvatska, kde se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1200 zájemců,“ říká Diro.

Hospodářská komora předpokládá, že o zkoušku projeví zájem ročně dva tisíce řemeslníků. Vyjde je v průměru na 25 tisíc korun.