Most by podle Renziho přinesl nejen nová pracovní místa, ale vyvedl by také z izolace Kalábrii, nejjižnější region italské pevniny, a „přiblížil Sicílii". Stavba mostu by měla být součástí nové strategie vlády, která se chce podle premiéra po hospodářských reformách soustředit na infrastrukturní projekty.

O oživení projektu stavby mostu, který poprvé navrhl už expremiér Silvio Berlusconi, dlouhodobě usiluje mimo jiné Nová centristická pravice, koaliční partner Renziových sociálních demokratů.

Řím do plánů na stavbu 3,6 kilometru dlouhého mostu mezi lety 2001 až 2006 investoval 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč). Celkem by měla stavba stát 8,5 miliardy eur (230 miliard Kč). Vláda Maria Montiho projekt z finančních důvodů v roce 2013 zastavila.

Vlna kritiky

Oznámení o obnovení příprav na stavbu mostu okamžitě vyvolalo vlnu kritiky ze strany ochránců životního prostředí, kteří proti projektu dlouhodobě bojují. Vláda by se podle nich měla spíše soustředit na modernizaci železnic na jihu Itálie než investovat miliardy eur do „zbytečného a příliš drahého" projektu visutého mostu.

Proti stavbě železničního a silničního mostu se staví také Renato Accorinti, starosta sicilského města Messina, do nějž by měla spojnice přivést dopravu z pevniny. Argumentem odpůrců výstavby mostu je kromě údajné nehospodárnosti projektu také bezpečnost. Oblast jižní Itálie a Sicílie je totiž seismicky aktivní.