Po deseti letech končím, řekl majitel brněnské Pivnice u Sedláka Tomáš Suk, když vláda v polovině října uzavřela restaurační nařízení. Podle odborníků z Mendelovy univerzity v Brně nebude jediný. Do deseti let totiž zanikne zhruba třicet procent pracovních pozic. Na vině je i aktuální pandemie, neboť urychlila proces nástupu digitalizace, robotizace a automatizace. Tedy čtvrté velké průmyslové revoluce. Covid firmám navíc názorně předvedl, že spoléhat na převoz zboží z asijských zemí s levnější pracovní silou může být krátkozraké.

V ohrožení jsou účetní, jejichž práci už nyní zastanou automatizované programy. Mizí i doručovatelky, pokladní, bankovní úředníci, agenti v cestovních kancelářích, asistenti právníka a další. „Naopak nezaniknou například úklidové služby, extrémně žádané budou v souvislosti se stárnutím společnosti pečovatelské služby. Nezmizí také kreativní povolání,“ uvedla vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity Martina Rašticová.

Na druhou stranu se zvýší zájem o datové analytiky, dálkové online učitele, programátory. „Už dnes vidíme řadu nových pozic, které před pár lety ještě nikdo neznal, nebo vůbec neexistovaly. Jedná se například o specialisty na sociální sítě. Další profesí je učitel chatbotů, tedy komunikační specialista vytvářející jazyk, kterým mluví počítačový program simulující lidskou konverzaci," dodala Rašticová.

Rutinní úkoly

Umělou inteligenci učí komunikovat například brněnsko-pražská společnost Born Digital. Boti pak v jiných firmách zastávají rutinní úkoly. „Například zablokovat ztracenou platební kartu zvládne bez problému i robot a člověk nemusí čekat na lince, než se dovolá živému operátorovi do callcentra. Ti mají pak víc času řešit složitější požadavky,“ popsal ředitel společnosti Tomáš Malovec.

Firma však vyvíjí i složitější hlasové boty. Například pro hasiče. Asistent by měl v budoucnu zvládnout přijmout hlášení požáru v případě přetížení linek.

Podle odborníků včetně Rašticové netřeba panikařit. Rozklad třetiny pracovních pozic nutně neznamená, že lidé přijdou o zaměstnání. „Výrazně se sníží objem lidské fyzické práce. Vzniknou ale i nová místa. Role člověka se přeorientuje na funkce spojené s kreativní činností. Například se vyvinou profese typu dozorce výrobní linky, trenér kolaborativních robotů, technik 3D tisku, bezpečnostní analytik složitých systémů či operátor virtuální reality,“ vysvětlil Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze.

S tím souhlasí i Malovec. „Nové technologie potřebují své údržbáře, vývojáře a další profese. Některé pozice sice postupně zaniknou, bude je vykonávat méně lidí nebo se výrazně změní jejich náplň, ale nové a nové budou vznikat dále," vylíčil.

Jde nicméně o polování, která vyžadují technické dovednosti a odbornou a vysokou kvalifikaci. Panují tak obavy o osud lidí, kteří požadovaných schopností nedosáhnou. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jsou však liché. „V republice je poddimenzovaný sektor služeb. Lze tam najít celou řadu zaměstnání, u nichž není třeba vysokoškolský titul. Lidé jsou za ně navíc ochotní utrácet stále více peněz. Byť je pravdou, že pro nás to bude větší výzva než pro řadu jiných ekonomik, kde je ten sektor rozvinutější. Česko je závislé na automobilové výrobě. Bude potřeba učinit směrem ke službám razantnější změnu,“ nastínil.

Propad automobilového průmyslu

Právě propad výroby osobních aut může být podle Rašticové pro Českou republiku fatální, neboť roztočí spirálu rychlého a dramatického poklesu společností napojených na automobilový průmysl.

Ekonomické zpomalení s sebou přináší nejen existenční ohrožení firem a lidí, ale zvyšuje sociální problémy a nerovnosti. Ruku v ruce s ekonomickou recesí roste počet vražd a sebevražd, domácího násilí, řada lidí se dostává do dluhových spirál a exekucí.

Dlouhodobé důsledky tvrdých ekonomických opatření ohrozí zranitelné skupiny. Samoživitelky, ženy se zdravotním hendikepem, lidi se základním vzděláním a mladistvé uchazeče o zaměstnání, zaměstnance nad padesát let a lidi bydlící v okrajových částech okresů s omezenou dopravní obslužností.

Omezení a nepopulární opatření však podle Rašticové představují výzvu, jejíž překonání a zvládnutí bude přínosem nejen v oblasti digitalizace, ale také zavedení práce z domova, které pandemii přežije.