Jak ale ukázalo loňské mezinárodní srovnání, čeští studenti zaznamenali ve znalosti angličtiny meziroční zhoršení. Podle žebříčku, který sestavila společnost EF Education First na základě testování studentů ze 100 zemí celého světa, Češi klesli z 20. na 23. místo. Skandinávské země, které se vešly do 7. místa, vynikají systémovou podporou výuky cizího jazyka včetně pobytů v původním jazykovém prostředí.

Výuka jazyků - InfografikaPrůzkum agentury STEM/MARK pro EF Educa-tion First ukázal, že 76 procent rodičů a 82 procent dětí si myslí, že stát by se měl na jazykovém vzdělávání finančně podílet i nad rámec školní výuky. „Více než tři čtvrtiny rodičů klade na jazykové vzdělávání důraz a trvá na tom, aby jejich děti zvládly cizí jazyk přinejmenším na komunikační úrovni,“ uvedla Monika Petrásková z EF Education First ČR. Příspěvek státu, například formou výhodných půjček, by uvítali téměř všichni.

Ministerstvo s podporou nepočítá

Ministerstvo školství ale s další podporou nepočítá. Odvolává se na to, že v základních školách jsou povinné dva cizí jazyky. „Všichni žáci musí po ukončení povinné školní docházky zvládat jeden cizí jazyk na úrovni alespoň A2 a druhý alespoň na úrovni A1. Po 15. roku věku je navíc možné využívat programu Erasmus+, který je významně financován ze strany EU. Pobyty v zahraničí je tedy možné realizovat již v rámci školního vzdělávání,“ sdělila Deníku mluvčí resortu Aneta Lednová.

Je tu ovšem ještě jeden pomocník, který může především v konverzačních dovednostech sehrát důležitou roli. Čtvrtina rodičů se kloní k názoru, že výuku jazyků v dohledné době částečně anebo úplně vyřeší informační technologie. Mezi dětmi je podíl technooptimistů dokonce třicetiprocentní.