Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí za třetí čtvrtletí letošního roku ukazují, že lidé zaměstnaní v zemědělství, lesnictví a rybářství pracují průměrně 10,9 hodiny měsíčně přesčas, což je třikrát více než celostátní průměr.
To potvrdila i mluvčí ministerstva Viktorie Plívová: „Ve třetím čtvrtletí jsme v této oblasti zaznamenali nejvíce přesčasových hodin z celého letošního roku.“
Pro srovnání – na druhém místě v odpracovaných přesčasech se umístili lidé v těžebním a stavebním průmyslu, kteří na svém kontě mají průměrně 5,3 hodiny měsíčně. Naopak nejméně odpracovaných přesčasů mají zaměstnanci ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. Ti v průměru odpracovali 0,2 hodiny přesčas.
„Ve statistikách chybělo čtvrté čtvrtletí, takže se to trochu srazí dolů. Ale je pravda, že během jarních prací a žní využívají podniky zaměstnance na maximum,“ uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Nevyjednali moc
Zároveň upozornil, že přesčasové práce jsou v zemědělství dlouhodobým problémem. „Mezi jednotlivými obdobími roku jsou velké výkyvy v pracovním vytížení, což v diskusích o zákoníku práce pravidelně zdůrazňujeme. Bohužel ministerstvo není ochotno tomuto problému přizpůsobit platnou legislativu,“ doplnil Pýcha.
Zemědělci jsou tak nuceni přesčasovou práci rozložit na celý rok pomocí kolektivní smlouvy, protože zákoník práce povoluje pouze půl roku.
I když pracují nejvíce, mají rolníci podle Českého statistického úřadu třetí nejnižší platy. V průměru totiž ve třetím čtvrtletí letošního roku pobírali 19 225 korun, přičemž celorepubliková průměrná mzda představovala 24 089 korun.
V zemědělství podle posledních odhadů letos vzrostly mzdy o 2,7 procenta a platy by se měly zvýšit i příští rok. Odboráři původně požadovali kompenzaci životních nákladů, což odhadovali na 3,8 procenta. S takovým číslem ovšem při kolektivním vyjednávání neuspěli.
„Šli jsme na úroveň inflace, kterou pro příští rok předpokládáme na dvou procentech. Podniky jsou však ochotny vyplácet mimořádné odměny, zvyšovat mzdy ale ne. Těžko by se pak případně snižovaly,“ dodal šéf Zemědělského svazu.
Když šetří, tak nediskriminují
Když státní organizace šetří a lidem s delší praxí sníží plat výrazněji než jejich kolegům s praxí kratší, není to automaticky diskriminace. Ombudsman Pavel Varvařovský tak reagoval na stížnost vězeňské psycholožky, která byla na platu kvůli delší praxi úspornými zásahy postižena výrazněji než její mladší kolegové. Psycholožka toto výraznější snížení platu považovala za diskriminaci kvůli věku.