Až několik desítek tisíc korun – takový je rozdíl mezi tím, co si vydělávají nejlépe a nejhůře placení zaměstnanci. A v nominálním vyjádření se tento rozdíl spíše prohlubuje.

InfografikaLoni si totiž deset procent Čechů s nejvyššími mzdami vydělalo v soukromých firmách minimálně 52 855 korun. Desetina těch nejhůře placených našla na výplatní pásce maximálně 15 182 korun. Rozdíl mezi nimi tak dosahoval 37 673 korun. Ještě v roce 2011 to ale bylo jenom něco přes třicet tisíc. Podobný byl i vývoj ve státní správě.

Záleží na poměru

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška to ale neznamená, že by se mzdové nůžky mezi oběma skupinami rozevíraly. „Vyšší mzdy rostou méně než ty nižší. Ale protože se ten růst děje z vyššího základu, tak ten rozdíl opticky narůstá,“ míní Sobíšek.

Podle Informačního systému o průměrném výdělku nejvyšší mzdy za osm let vzrostly o 26, zatímco nejnižší téměř o 36 procent. „Je to dané tím, že se jednak zvyšovala minimální mzda, jednak je větší sháňka po nízkopříjmových profesích,“ dodává Sobíšek.

Evropští rekordmani

Podle údajů, které minulý týden zveřejnil Eurostat, mají obyvatelé Česka v tomto ohledu v Evropě primát. „Češi a Slovinci měli v roce 2017 nejnižší příjmovou nerovnost,“ uvedli evropští statistici. A z předběžných dat vyplývá, že se loni náskok ČR ještě zvýšil. „Způsob, jakým jsou rozdělovány příjmy ve společnosti, určuje, do jaké míry mají jednotlivci rovný přístup ke zboží a službám,“ odůvodňuje údaj Eurostat.

V Česku přitom v poslední době panují „mzdové“ dostihy, kdy firmy musejí připlatit, aby si udržely zaměstnance. Z průzkumu personální agentury Manuvia vyplynulo, že téměř dvě třetiny zaměstnanců by při změně místa chtělo navíc 5000 korun.