„Jednou s nimi budeme muset určitě komunikovat. Teď ale máme klid, byť se domníváme, že nezapomněli, že svůj zájem jen načas odložili,“ míní aktivisté, kteří ze svých prostředků a darů příznivců, známých či rodinných příslušníků každý týden v kuchyni jednoho ze členů Food not Bombs připravují jídlo k rozdávání.

„Asi měsíc a půl nás strážníci sledovali, a jednou dorazili dokonce s těžkooděnci. Nedokázali pochopit, že jako antiautoritativní skupina nemáme vůdce…“ popisují anarchisté. Ti vždy v neděli odpoledne přijíždějí k nádraží ve Vítkovicích, kde je už očekávají bezdomovci a pomáhají jim chystat pokrmy (a po jejich výdeji též uklízet).

„Nedá se říci, že bychom vyhráli, vždyť nedošlo k žádnému střetu! Zůstalo pouze u legitimování, už od nich nemáme zpětnou vazbu,“ líčí zástupci kolektivu Food not Bombs. Ten se v létě snažila radnice obvodu přimět, aby „zábory veřejného prostranství“ nahlásil podle vyhlášky. O povolení ale nikdo nežádá, jídlo se rozdává dále.

„Může si vzít, kdo chce. Nejsme charitou jen pro bezdomovce. Už se párkrát stalo, že jsme nan- dali na talíř kolemjdoucím,“ pokračují aktivisté s tím, že nejčastější odmítavou reakcí veřejnosti jsou prý jen pohoršené pohledy. U nádraží se každopádně jí z keramických talířů pouze kovovými lžičkami. Žádné jednorázové plasty!

„Nejoblíbenějšími a nejpraktičtějšími jsou polévky. Zasytí a zahřejí. Děláme zeleninové, vegetariánské, veganské. Uvařili jsme i guláš, samozřejmě ze sóji. Pomáhat lidem na ulici prostřednictvím masa ze zabitých zvířat je kontraproduktivní,“ uvádějí z Food not Bombs. Polévky je i padesát litrů plus deset litrů kávy, pět litrů čaje.

„V létě se dělaly zeleninové saláty, třeba okurkový. Z polévek se jí hodně zelňačka. Lidí z ulice jsou vděčni za všechno. A dostáváme pro ně čerstvé banány, jablka, pomeranče,“ doplňují aktivisté, kteří při cestách Ostravou zvou bezdomovce na jídlo. Food not Bombs ho rozdává, byť v menším měřítku, také ve Frýdku-Místku.