Proč se doba studia nezapočítává do důchodu?
Studium se neuznává jako náhradní doba důchodového pojištění od roku 2010. Hlavní tehdy zmiňovaný důvod byly úspory v důchodovém systému. Dalším argumentem byl prvek solidarity. Zaštiťovalo se tím, že vzdělaní mají vyšší příjmy, tím pádem v důsledku i vyšší důchody. A ještě se jim doba studia zohledňovala jako doba pojištění, což jim také zvyšovalo důchody. To bylo označováno za „opačnou solidaritu“, tedy solidaritu nízkopříjmových se základním či středoškolským vzděláním s vysokopříjmovými – vysokoškoláky.

Doktorandi mohou být účastníky důchodového pojištění jen tehdy, pokud zároveň pracují na hlavní pracovní poměr díky grantům ve škole nebo si vydělávají mimo akademické prostředí
Mladí mají smůlu, studium se do důchodu nezapočítává. A nebude ani po reformě

Dříve se ale studium pro důchod započítávalo.
Studium se započítávalo jako náhradní doba důchodového pojištění kvůli tomu, že to byla aktivita považovaná pro společnost za prospěšnou. K omezování jeho hodnocení pro účely důchodového pojištění docházelo postupně, zejména s ohledem na rostoucí deficity důchodového systému.

Jak se k době studia ve vztahu k důchodu staví v jiných zemích?
Započítání doby studia do doby rozhodné pro zjištění nároku na důchod či pro zjištění jeho výše je v zahraničí poměrně běžný jev. Tuto dobu zohledňují například v Německu, Belgii, Francii, Řecku, Finsku, Estonsku, Maďarsku, Švédsku či Lotyšsku. Česká republika tak nebyla v zohledňování doby studia ojedinělá. Zároveň i v Evropě ale nyní můžeme sledovat trend zpřísňování podmínek zohlednění doby studia. Některé státy podobně jako Česká republika také již novým studentům dobu studia nezohledňují.