Kliknutím zvětšítePremiér Petr Fiala (ODS) označil vládní návrh rozpočtu za odpovědný, který odráží priority vlády a potřeby země. Kabinet ho podle něj schválil jednomyslně.
Příjmová stránka rozpočtu se zvýšila kvůli změně odhadu příjmů z dividend státních podniků a zvýšení odhadu daňových příjmů. Výnos z daní a pojištění by měl vzrůst o šest miliard korun kvůli otevření českého trhu práce o 20.000 pracovníků ze třetích zemí a o dalších 20.000 uprchlíků z Ukrajiny, uvedl Stanjura. Po více pracovnících podle něj volali zaměstnavatelé, odhad daňových příjmů považuje za konzervativní.
Na výdajové straně se proti srpnu zvýšily zejména prostředky pro ministerstvo školství. Podle Stanjury se díky tomu podaří zajistit, že učitelé budou nadále pobírat 130 procent průměrné mzdy. Růst výdajů také zajistí, že rozpočet na vědu, výzkum a inovace zůstane na letošní úrovni.
Návrh rozpočtu už zahrnuje opatření z konsolidačního balíčku, který je ve Sněmovně před konečným schvalováním. Podle dřívějšího vyjádření vlády by balíček měl v příštím roce zlepšit saldo veřejných financí o 97,7 miliardy korun. V opačném směru ale působí některé nové povinné výdaje, zejména zavedení minimálních nákladů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
V rámci úspor vláda škrtne běžné dotace za 46,1 miliardy korun.Dalších 38 miliard korun úspor by mělo přinést zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy. V kapitole ministerstva průmyslu klesnou dotace o 55 miliard, z toho 38 miliard jsou letošní mimořádné dotace do přenosové soustavy a 17 miliard ostatní dotace. V kapitole ministerstva zemědělství by dotace měly klesnout o 10,4 miliardy korun, v kapitole ministerstva dopravy o devět miliard korun a v kapitole ministerstva školství o 7,7 miliardy korun. Více než miliarda korun se škrtá také v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde to je 1,3 miliardy korun. Podrobnosti o konkrétních rušených dotačních titulech podle Stanjury ministerstvo financí zveřejní v pátek nebo v pondělí.
Mzdové výdaje na státní zaměstnance klesnou o dvě procenta, bude to znamenat celkovou rozpočtovou úsporu v rozsahu 9,2 miliardy korun. Provozní výdaje státu bez výdajů ministerstva obrany klesnou o pět procent, tedy o 2,3 miliardy korun.
Proti letošnímu roku příjmy státu mají vzrůst o 12 miliard korun, výdaje klesnout o 31 miliard korun. Znamená to první pokles výdajů státu od roku 2016. Schodek by měl příští rok činit 2,2 procenta HDP, klesne z letošních 3,6 procenta HDP.
Výdaje se snižují ve většině kapitol. Největší pokles zaznamenalo ministerstvo pro místní rozvoj, jehož prostředky klesly o 33 procent. U ministerstva zdravotnictví se výdaje snižují o 26,5 procenta, u ministerstva průmyslu a obchodu o 26,2 procenta. Naopak největší nárůst je v kapitole ministerstva obrany, jehož výdaje rostou o 35 procent. Mírný nárůst do pěti procent je také u ministerstev školství, práce a sociálních věcí a životního prostředí. Výrazně se zvyšují také náklady na obsluhu státního dluhu, které vzrostou o 35 procent na 95 miliard korun.
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok poprvé dvě procenta HDP
Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Výrazný meziroční růst kapitoly ministerstva obrany je důsledkem nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Vláda se tak snaží dodržet slib NATO, ke kterému se zavázala v programovém prohlášení a podle kterého mají být výdaje na obranu do roku 2025 ve výši dvou procent HDP.
Pro MO je v rozpočtu vyčleněno 151 miliard korun, dalších 8,6 miliardy korun je podle tiskové zprávy vyčleněno na výdaje na obranu státu mimo kapitolu MO. Tyto výdaje jsou zakotveny v kapitolách ministerstva zahraničních věcí, ministerstva dopravy nebo ministerstva vnitra, spadají pod ně také výdaje pro Národní bezpečnostní úřad, Státní správy hmotných rezerv nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Podle ministerstva jde většina z meziročního navýšení rozpočtu na investice do modernizace armády. „Dnešní schválení rozpočtu v rekordní výši nám umožní pokračovat v rozjetých modernizačních projektech, mezi nimiž bude v příštím roce především pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90, které budou tvořit základ těžké brigády,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle ministryně se obrana musí budovat dlouhodobě, šetření se podle ní nevyplácí. „Když bude jednou třeba, abychom tuto zemi ochránili a my na to nebudeme připraveni, nedá se to jako mávnutím kouzelného proutku dohnat,“ řekla ministryně.
Rozpočet vědy a výzkumu má zůstat na letošní výši, školství poroste
Výdaje na vědu a výzkum z národních zdrojů zůstanou příští rok na letošní výši, tedy na zhruba 40 miliardách korun. Po schválení rozpočtu o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet školství bude zhruba o pět miliard vyšší než letos, činit má téměř 269 miliard korun, což umožní mimo jiné dostát závazku navyšování platů pedagogů tak, aby byly ve výši 130 procent oproti průměru v hospodářství, dodal. Tým ministra školství Mikuláše Beka (STAN) s podrobnostmi seznámí 3. října, dodal Stanjura.
Rozpočet na vědu má podle ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09) nově činit 40,19 miliardy korun. Meziroční navýšení podle tiskové zprávy jejího úřadu čeká institucionální financování vysokých škol a Akademie věd, a to o 4,5 procenta oproti letošku. Rozpočet také zachovává výši prostředků pro Grantovou agenturu, a tím i například financování projektů pro mladé vědce a podporu excelence, o 400 milionů má být navýšen další program excelentního výzkumu ERC CZ.
Na podporu rozvoje v oblasti vědy a výzkumu by v roce 2024 měly jít i prostředky z operačních programů, a to ve výši 4,3 miliardy korun. S dalšími 5,4 miliardy korun počítá aktualizovaný Národní plán obnovy.
"S celkovým objemem prostředků nemohu být zcela spokojená, jsem však ráda, že se i v této fiskální situaci podařilo sestavit rozpočet tak, že zajistí financování základních pilířů vědy a výzkumu, podporu excelence i synergické zapojení mimořádných zdrojů z Národního plánu obnovy. Nad rámec rozpočtu je počítáno i se zapojením části nakumulovaných vysokých nároků z nespotřebovaných výdajů, které budou činit k 1. lednu zhruba 3,2 miliardy korun," uvedla Langšádlová.
Ze státního rozpočtu pro rok 2024 mělo podle prvotního návrhu ministerstva financí být na vývoj, výzkum a inovace vyhrazeno 37,782 miliardy korun, letos pracuje věda s 40,19 miliardy korun. Pro školství původní návrh počítal s částkou 253,4 miliardy korun, což by znamenalo oproti letošku pokles o 11,6 miliardy korun.
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
