Spolu s tím rostou i náklady na jeho obsluhu. Podle schváleného rozpočtu by letos měly dosáhnout 48 miliard. „Tyto výdaje se skládají z úrokových výdajů ve výši 47,6 miliardy a z výdajů na poplatky spojené s obsluhou státního dluhu ve výši 0,4 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo k důvodové zprávě, již k rozpočtu sepsalo.

To je o čtyři miliardy více, než se plánovalo na správu dluhu loni (43,8 miliardy korun). Skutečnost však bude pravděpodobně daleko horší. Protože v důsledku koronaviru už loni stouply podle důvodové zprávy k rozpočtu na více než 51,8 miliardy. Vzhledem k vývoji covidové krize se to dá čekat už letos.

Nečekaná "sekyra" 

InfografikaZdroj: DeníkPodle plánů vlády schválených sněmovnou by měl letos deficit státního rozpočtu dosáhnout 320 miliard korun. Ale analytici očekávají, že může dosáhnout až do výše půl bilionu korun. To je 500 miliard.

Důvodem je především daňový balíček, který nedávno prosadily na návrh premiéra Andreje Babiše jeho hnutí ANO a opoziční ODS. Ten zrušil superhrubou mzdu. Lidé tak sice najdou ve svých výplatnicích více peněz, ale ekonomové poukazují, že to pomůže především lidem s vyššími příjmy. Navíc to nebylo pokryto opatřeními, jež by snížily výdaje.

Fatální selhání

Tento týden přinesl drastické zprávy i o schodku státního rozpočtu v minulém roce. Ten dosáhl rekordní výše téměř 367,5 miliardy korun. „Aktuální opatření vlády a slabší výkon ekonomiky se podle očekávání negativně podepisují na hospodaření státu,“ konstatoval František Táborský, analytik Komerční banky. Tento výsledek je podle něj na dvojnásobku dosud rekordního roku 2009. Rekord se podle něj týká nejenom celkové sumy, ale i jejího poměru k hrubému domácímu produktu.

„Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus, a nikoli vláda,“ uvedl v souvislosti s loňským výsledkem státního hospodaření hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.