Přesto sněmovna nakonec vládní návrh pustila díky hlasům poslanců ANO, ČSSD a KSČM do druhého čtení. Schillerová jednání uvedla konstatováním, že státní rozpočet bude hospodařit s příjmy ve výši 1 488,3 miliardy korun, výdaji ve výši 1 808,3 miliardy korun, schodkem 320 miliard a rekordními investicemi za 186,6 miliardy.

„Kromě historicky nejvyšších investic do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace zvyšujeme prostředky na platy pedagogů, výrazně posilujeme zdravotnictví a nezapomínáme ani na důchodce,“ řekla ministryně. Průměrně starobní důchod poroste o 839 korun.

Poslanci ODS a TOP 09 namítli, že předložený státní rozpočet není odpovědně sestavený, protože nezahrnuje výpadek příjmů v případě zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 19 či 15 procent. Kritizovali i fakt, že ministerstvo financí nepředložilo listopadovou makroekonomickou predikci, ale zato má jasno v tom, jak velkou sekyru zatne do veřejných financí. „Následující tři roky naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 miliard korun, a to bez letošního půlbilionového deficitu,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala.

Zemanův recept

Navržený rozpočet přišel do sněmovny podpořit i prezident Miloš Zeman. Uvedl, že vláda musí bojovat na dvou frontách, tedy proti epidemii a neúměrnému zadlužení. Na výdajové straně by rád viděl víc programů typu COVID III, do nichž se zapojují podnikatelé, banky i stát jako garant úvěrů. Nabídl i recept pro příjmovou stranu rozpočtu.

„Zrušení daňových výjimek a úlev by představovalo 380 miliard korun a bylo by cestou, jak ekonomiku ozdravit,“ sdělil prezident, který, jak připomněl, byl předsedou rozpočtového výboru ve Federálním shromáždění už v roce 1990.

Přihlásil se též k dvouletému snížení daně z příjmu ve výši 15 procent a nezvyšování slevy na poplatníka, kterou prosazuje ČSSD.