Daňové příjmy na základě zákona o rozpočtovém určení daní tvoří 70 procent příjmů obcí, jichž je v Česku asi 6250. Jde například o podíl na výnosu daně z hazardu a z místních a právních poplatků. Ministerstvo financí očekává, že letos oproti loňsku vzrostou téměř o osminu na 231,7 miliardy korun.

Obce se ale obávají, co by s jejich rozpočty mohla udělat případná krize. „Potom se nebudeme mít tak krásně, jako v současné době. Pak je otázka, jestli do rozpočtového určení nezapojit i spotřební daně,“ řekl předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Zaúřadovala EET

Hlavně na malých obcích se podle něj negativně podepsala elektronická evidence tržeb zavedená před dvěma lety. „Z makroekonomického hlediska ji nezpochybňuji, ale mělo to vliv na existenci některých malých živnostníků. Kvůli tomu zavřeli, nebo řekli, že už se tomu věnovat nebudou,“ uvedl Lukl.

Obchody jsou přitom pro život venkova zásadní. „Nejde jen o to, že zaměstnávají část lidí z obce, ale hlavně podporují společenské, kulturní a jiné dění,“ vysvětlil. „Chceme zachovat venkov živoucí všechny oblasti, vyjma velkých center,“ prohlásil.

Nový dotační program na podporu obchodů na venkově i zařizování pojízdných prodejen v listopadu zahájilo ministerstvo pro místní rozvoj. Zatím však má pro obce k dispozici pouhých 20 milionů korun. Pokud budou mít zájem, mohla by se celková vyčleněná částka ještě navýšit.

„Je to nový dotační program a musíme nejprve zmapovat poptávku. Pak s tím samozřejmě budeme hýbat podle reálné potřeby,“ řekla Deníku ministryně Klára Dostálová (za ANO). Konečné slovo ale bude mít ministerstvo financí.