„Tam, kde dnes máme v obcích a městech pouze jednu pobočku, tam se ta pobočka rušit nebude,“ řekl Jurečka. Případná redukce se bude týkat lokalit, kde jsou v obci dvě a více poboček. „Nedojde ke zhoršení dostupnosti služeb České pošty, nedojde ke zhoršení dostupnosti na venkově,“ dodal.

„Ministr vnitra nás dnes ubezpečil, že ty kroky jsou opravdu nezbytné, aby se podařilo udržet služby České pošty v podobě, která bude zároveň ekonomicky únosná. Tak, aby se zároveň podařilo garantovat, že na všech místech, kde dnes pobočky České pošty jsou, nejméně jedna zůstane,“ prohlásil Kupka.

Poštovní doručovatelé. Ilustrační snímek
Pošta propustí tisíce lidí. O práci přijdou doručovatelé i pracovníci z přepážek

Jurečka doplnil, že problémy v České poště už vznikly v předchozím období. Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podle Jurečky situaci řešil s tehdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO), ale jeho požadavky na řešení podfinancování pošty nebyly naplněny. „Dnes vyřešit úlohu, jak tu Českou poštu stabilizovat, bohužel díky tomu, že čtyři roky předtím to vláda Andreje Babiše adekvátně neřešila, je velmi náročné,“ řekl.

Problém minulosti, který je třeba řešit 

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) už před jednáním vlády řekl, že problém pošty vznikl už v minulosti a nyní je ho třeba řešit. Jednu z možností vidí v digitalizaci, kdy by část poštovní agendy, například tu spojenou s provozováním CzechPointů, mohly převzít automatické terminály.

Štěpán v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že mezi propuštěnými pracovníky České pošty budou doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku. Důvodem je klesající zájem o poštovní služby. Zároveň potvrdil již dříve zveřejněný záměr uzavřít 300 poboček pošty.

Snižování počtu poboček i zaměstnanců na poště dává podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v mezinárodním srovnání smysl.

Loni Česká pošta vykázala ztrátu 1,5 miliardy korun. Ilustrační snímek
Česká pošta se na konci roku může dostat do insolvence, varoval Rakušan

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejvyšším počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách. V Evropské unii jako celku tento počet trvale klesá, například mezi lety 2008 a 2018 klesl o 12,5 procenta, v Česku to bylo výrazně méně. Ještě v roce 2018 připadalo v ČR hned po Velké Británii nejvíce pošťáků na 10 tisíc obyvatel v EU. V Česku dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10 tisíc obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru, kde jich připadá 17 na každých 10 tisíc obyvatel.

Nadprůměrný počet zaměstnanců? 

Podle dat Eurostatu z roku 2021 v Česku pracovalo v poštovních službách 47 400 lidí. Například v Belgii, která má o skoro milion více obyvatel, pracovalo předloni v poštovních službách 42 300 lidí.

„Statistika Eurostatu zahrnuje jak poštovní, tak zásilkové služby. Nicméně zrcadlí se v ní ve významné míře nadprůměrný počet zaměstnanců, který v porovnání se svými protějšky v jiných zemích EU vykazuje státní podnik Česká pošta. I ve světle zmíněných čísel je tady zjevné, že rozhodnutí zeštíhlit podnik a postupně jej zbavit sedmi tisíc pracovních míst je sice sociálně a politicky obtížné, avšak v současných podmínkách správné,“ dodal Kovanda.