Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu má Česká republika zásoby plynu asi na 40 dní. Pokud by se výrazně ochladilo, jeho spotřeba by vzrostla. Při ideálním scénáři by tak Česku plyn, který se používá především na vytápění, v případě okamžitého uzavření kohoutků z Ruska a bez zajištění jiných zdrojů vystačil do prvních březnových dní.
Jedním z největších odběratelů na severu Čech je teplická sklárna AGC. Ta očekává dopad především na cenu plynu, který tvoří významnou složku nákladů této firmy. „Otázkou bude také dopad na transportní trasy z Asie, které současný konflikt ještě více zkomplikuje. I proto se snažíme maximálně předzásobit. Dodavatelský řetězec je totiž globálně propojený a tento konflikt se může dotknout našich dodavatelů, kteří jsou napojeni na dotčené regiony. Například železná ruda dodávaná z Ukrajiny a případný výpadek bude mít dopad na výrobce oceli, z níž se vyrábějí autodíly,“ uvedl Luděk Steklý, člen představenstva AGC Automotive Czech.

Velkými odběrateli jsou také elektrárny nebo teplárny. Společnost MVV Energie provozuje na severu Čech plynové teplárny v Lounech, Děčíně nebo České Lípě. „Situace na Ukrajině skupinu MVV Energie CZ v dohledné době s největší pravděpodobností neovlivní. Zemní plyn jsme nakoupili na celý rok 2022 a náš dodavatel patří k těm nejsolidnějším na trhu. EU zároveň deklarovala, že má dostatek plynu na celé zimní období. Vývoj situace vyhodnocujeme i z dlouhodobého hlediska, ale na jakékoliv závěry je brzy,“ řekla mluvčí MVV Energie CZ Jitka Tůmová.
Plyn jako topné médium využívá v některých zařízeních také skupina ČEZ. Ta má v Počeradech paroplynový cyklus. ČEZ Teplárenská pak provozuje v lokalitě Elektrárny Ledvice jednu z největších plynových kotelen v republice, která je schopna se svými čtyřmi kotli na zemní plyn vyrobit 200 tun ostré páry hodinově. Kotelna ovšem slouží jen jako záložní zdroj výroby tepla pro Bílinu, Teplice a Ledvice, a to v případě, pokud je z nějakých důvodů odstaven výrobní blok 660 MW, takzvaný Nový zdroj Elektrárny Ledvice. „Dodávky elektřiny nijak ohroženy nejsou. Situaci nicméně sledujeme a vyhodnocujeme,“ vysvětluje mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Válka na Ukrajině se týká i chemičky u Litvínova, která patří polské společnosti PKN Orlen a zpracovává ruskou ropu z ropovodu Družba.

„Zásoby ropy i produkce paliv ve skupině Orlen jsou na úrovni dostatečné k pokrytí současné poptávky. Zajištěny jsou také dodávky ropy do všech rafinérií skupiny Orlen v Polsku, České republice a Litvě. . Surovina je dodávána průběžně a v souladu s dlouhodobými a spotovými kontrakty,“ sdělilo v pátek 25. února tiskové oddělení PKN Orlen. Podle něj pokračuje maloobchodní i velkoobchodní prodej pohonných hmot. Firma situaci na Ukrajině monitoruje a je připravena na různé scénáře.
Konflikt na Ukrajině otevírá prostor pro intenzivnější řešení alternativních distribučních cest. Do chemičky teče ruská ropa od roku 1965. Už řadu let se připravuje záměr prodloužit ropovod Družba do německého Spergau. Má to být pojistka pro případné přerušení dodávky z Ruska například kvůli krizi na Ukrajině. Nový úsek by umožnil propojení českých rafinérií s baltskými přístavy a náhradními zdroji ropy. V roce 2013 se tento záměr stal Projektem společného zájmu, který schválila EU s ohledem na energetickou bezpečnost.

Ukrajinská krize může ve velkém dopadnout také na pekárny. A to nejen na ty, které využívají k rozehřátí pecí plyn. Ukrajina je velkým producentem pšenice a válečný konflikt na jejím území cenu obilí pravděpodobně zvýší. Pokud se tak stane, lidé si opět připlatí za základní potraviny, jako je chléb nebo rohlíky. „Obilí vidím jako větší problém, protože pšenici v potřebné kvalitě nemůžete pěstovat všude. A na Ukrajině jsou pro ni ideální podmínky, jak co se týče podnebí, tak i prostoru,“ říká liberecký pekař Jiří Bláha. V jeho pekárně využívají při vytápění pecí půl na půl plyn a naftu. Podle jeho názoru by problém s dodávkami ropy tak velký být neměl, protože ropa může do Česka přitéct i z jiných směrů. V případě plynu je situace podle Bláhy horší. „Pokud by se dodávky plynu na delší dobu přerušily, museli bychom pece předělat na elektřinu. Pokud se chceme závislosti na východě zbavit, nic jiného než investice nám nezbude,“ myslí si liberecký pekař.