Loni meziročně nejvíce rostly mzdy u specialistů v energetice a u zaměstnanců v IT. Co to ovlivnilo?
Jedná se o typy povolání, u kterých je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost. Vysoká poptávka po tomto typu pracovníků tedy vytváří vyšší tlak na růst mezd než u ostatních povolání.

U kterých profesí se dá letos očekávat největší nárůst nástupních odměn?
Na dlouhodobých trendech se toho s velkou pravděpodobností moc nezmění. Stále bude vysoký zájem o nedostatkové pracovníky, jakými jsou specialisté nebo řídicí pracovníci. Nehledě na obecně vyšší mzdy u tohoto typu profesí, což znamená i vyšší nástupní odměny.

Programátor. Ilustrační snímek
Nástupní mzda 72 tisíc. Firmy se přetahují o ajťáky i specialisty v energetice

Na trhu práce chybí například datoví odborníci. Řada činností v informačních technologiích, včetně programování, se ale stále více automatizuje. Jaký dopad bude mít nástup umělé inteligence?
V porovnání s robotizací a automatizací lze umělou inteligenci ze své podstaty aplikovat u širšího okruhu oborů. Lze tedy předpokládat, že se časem objeví v celé ekonomice napříč obory, a je tedy spíše otázkou kdy než jestli. Poznatky z rozšíření robotizace a automatizace ukazují, že zavedení takovýchto nových technologií má velmi malé nebo žádné dopady na nižší zaměstnanost, a to protože se projeví v přesunu pracovníků na jiný typ pracovních pozic. Závisí tedy, jestli a jak moc dobře se pracovníci dokážou přeorientovat na odlišnou náplň práce, což bude zohledněno i v jejich mzdě.

Odvětví informačních technologií je tedy stále perspektivní a stagnace mezd u programátorů se neblíží?
Stagnace mezd bych se v této chvíli neobával. Celkově by měl být růst mezd v české ekonomice v tomto roce nepatrně nižší než v tom předchozím, okolo 6 procent. Nějaké zpomalení růstu mezd tedy budeme pravděpodobně pozorovat také u programátorů a IT pracovníků. Zároveň je však poptávka po těchto pracovnících stále vysoká.

Mzdy napříč profesemi v ČR rostou. Začínající programátor bere 80 tisíc. Ilustrační snímek
Kdo má jaký plat? Začínající programátor bere 80 tisíc, smůlu mají ve školách

A ještě obecnější otázka - jak moc se rozevírají nůžky mezi veřejnou a soukromou sférou u platů a mezd?
Dost záleží, o jaké konkrétní pracovní pozici nebo pracovní oblasti se bavíme. V průměru jsou mzdy v soukromé sféře nižší než platy ve veřejné sféře. To je ale dáno tabulkovými platy ve veřejném sektoru, které vedou k situaci, kdy jsou u nízkovýdělkových pracovníků (například ubytování, stravování) vyšší platy než mzdy, a to táhne průměrný plat nahoru. Naopak u vysokovýdělkových pracovníků vidíme vyšší mzdy než platy (typicky obor IT).

Pokud zůstane systém tabulkových platů u státních zaměstnanců nastaven tak, jak je, uvidíme, že u těch pozic s nejvyšším ohodnocením se budou nůžky postupně rozevírat čím dál tím více.  Když si k tomu přičteme v současnosti vysoký tlak na omezování veřejných výdajů, tak osobně nečekám, že by se tyto nůžky měly v blízké době uzavírat.