„Tento růst opět nejvíce ovlivnily ceny potravin. Například vajíčka byla dražší o 26 procent, mléko skoro o dvanáct procent, sýry o čtrnáct procent a máslo dokonce o 55 procent,“ uvedla Pavla Šedivá z oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ). Dražší podle ní byly i pekárenské výrobky o šest procent, ale také například maso o pět procent.

Údaje potvrzuje Petr Dufek z Československé obchodní banky (ČSOB). „Hlavní zásluhu na růstu cen mají jednoznačně potraviny, jejichž ceny jsou na maximech a jejich růst nepolevil ani v září. V meziročním srovnání si za ně připlácíme o 5,7 procenta více,“ řekl Dufek. Podle něj ovšem potraviny nejsou jediným hybatelem tuzemské inflace. Hned v závěsu se drží i náklady na bydlení, které táhne vzhůru vyšší nájemné reagující na boom realitního trhu.

V srpnu stavebnictví meziročně vzrostlo o 1,9 procenta, a to opět díky pozemním stavbám. „Výrazně vzrostla orientační hodnota vydaných stavebních povolení, a to jak na nové výstavbě, tak na změnách dokončených staveb. Rostl také počet zahájených a dokončených bytů,“ vysvětluje Petra Cuřínová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.

Podle Dufka se v případě stavebnictví na větší expanzi ale pořád čeká. "Peněz je stále dost, ale stavět není příliš co, a tak se především opravuje. Naproti tomu realitní rozkvět žene vzhůru výstavbu bytů i komerčních nemovitostí," dodal.

Průmyslová produkce rostla i v srpnu letošního roku. Konkrétně se zvýšila meziročně o 5,8 procenta, meziměsíčně o více než čtrnáct procent. „V porovnání s červencem, kdy celá řada průmyslových podniků měla celozávodní dovolenou, vzrostla průmyslová produkce po sezónním očištění o 14,3 procenta. Nadále rostl i objem nově nasmlouvaných průmyslových zakázek, zaměstnanost a mzdy,“ doplňuje Veronika Doležalová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Svůj podíl na zvýšení průmyslové produkce měla především energetika, na druhém místě se umístil automobilový průmysl. V případě automobilů je však zajímavý pokles nových zakázek o 1,7 procenta. Podle Dufka se jedná o na první pohled drobné zakolísání, nicméně již trend z předchozích měsíců naznačoval, že největší expanzi má automobilový průmysl možná už za sebou.

Výrobní kapacity produkující nejúspěšnější modely jsou naplněné a prostor k dalšímu růstu jen omezený. Navíc se zdá, že se zájem zákazníků o nové vozy možná mění a navíc v některých zemích Evropské unie dokonce vykazuje známky nasycení.

K aktuálnímu zvýšení inflace začaly přispívat i pohonné hmoty, v jejichž cenách se odráží vyšší cena ropy a jejích derivátů na světových trzích. Meziročně tak ceny pohonných hmot stouply o tři procenta. Díky posilující koruně je však česká ekonomika plného dopadu tohoto trendu z větší části ušetřena. Ceny energií v inflaci zatím vidět příliš není, avšak při pohledu na vývoj cen silové elektrické energie je jen otázkou času, kdy se tak stane.

Petr Dufek předpokládá, že inflace kulminuje a v závěru roku se nejspíše dostane pod úroveň 2,5 procenta. „Vůbec to ovšem neznamená, že ceny aktuálně zdražujících výrobků začnou klesat. Spíše zafunguje efekt vysokého srovnávacího základu z předchozího roku, kdy nám inflace zrychlovala třeba v důsledku zavedení EET, které mimo jiné urychlilo růst cen v restauracích,“ říká Dufek.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše by se v následujících měsících měl zastavit růst inflace celkově a příští rok by se mohla vrátit do blízkosti dvou procent.

"Česká národní banka může vnímat aktuální inflační čísla pozitivně. Naplňuje se totiž její prognóza, a jak už vyplynulo z výsledku posledního zasedání bankovní rady, další zvýšení úrokových sazeb nejspíše přijde už v listopadu. Zabránit by mu teoreticky mohla jen koruna, která by ovšem musela být ještě mnohem silnější, než je nyní," doplnil Dufek.