Provoz na letišti byl zahájen 5. dubna 1937, kdy přesně v 09:00 hodin přistálo na jeho ploše letadlo DC-2 Československých státních aerolinií na lince Piešťany-Zlín-Brno-Praha. Ten den byl také zahájen mezinárodní provoz, prvním byl letoun belgické společnosti SABENA.

Výstavbu nového letiště si vynutila již nevyhovující kapacita dosavadního mezinárodního letiště v Praze-Kbelích. V březnu 1929 proto vláda rozhodla o vykoupení 108 hektarů pozemků mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina v tehdejší hodnotě 17,5 milionu korun. Tato rovinatá lokalita splňovala většinu požadavků, především pak blízkost centra Prahy a možnost dalšího rozšiřování.

V roce 1931 byla vypsána veřejná anonymní soutěž na řešení letiště, do které se přihlásilo 25 návrhů. Kompletní projekt však ze soutěže nevzešel, neboť porota vítěze nevybrala, realizovány tak byly jednotlivé objekty z různých návrhů. Stavba s rozpočtem 110 milionů tehdejších korun, kterou bylo pověřeno konsorcium firem Konstruktiva a Lanna, byla zahájena 24. července 1933, trvala 44 měsíců a skončila 1. března 1937. Zajímavostí je, že firmy byly smluvně omezené ve využití mechanizace, neboť tato rozsáhlá státní investice měla také snížit nezaměstnanost.

Nové pražské letiště mělo na svou dobu vynikající parametry a patřilo k nejmodernějším v Evropě. Disponovalo dvěma zpevněnými travnatými dráhami se zapuštěnými světelnými návěstidly, na špičkové úrovni bylo komunikační a další technické vybavení. Ocenění se dostalo i jeho architektonickému ztvárnění - odbavovací budova architekta Adolfa Benše získala v roce 1937 zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.

Krátce po otevření se letiště dočkalo rozšíření zhruba na trojnásobek původní rozlohy a začaly se také budovat betonové přistávací plochy. Rozvoj letiště pak zbrzdila okupace, kdy je obsadila německá Luftwaffe, a následný příchod komunistů k moci, kteří prosadili částečnou izolaci od okolního světa, což se samozřejmě projevilo i na rozvoji letecké dopravy. I přes to se však letiště výrazně rozrostlo, když vedle dosavadního "starého" vyrostlo v letech 1960 až 1968 letiště nové. Toto severní letiště zahrnovalo vzletovou a přistávací dráhu délce 3100 metrů, odbavovací terminál, opravárenský hangár a další obslužné budovy. Celková plocha letiště byla rozšířena na 800 hektarů.

Nové letiště bylo zprovozněno 15. června 1968 a jedním z jeho prvních "uživatelů" se staly opět letouny okupantů, tentokrát sovětských. Nová výstavba výrazně zvýšila kapacitu na 2,3 miliónu cestujících, přistávací dráhy již umožňovaly provoz velkokapacitních letadel. Další rekonstrukce se letiště dočkalo v letech 1989 až 1992, ani ta však nestačila pokrýt rostoucí zájem o leteckou přepravu.

V polovině devadesátých let byla zahájena další výstavba, která letiště rozšířila o nový odbavovací komplex, cargo terminály a další objekty. V současnosti běží další etapa, v jejímž rámci byl otevřen nový terminál, který umožní odbavit o čtyři miliony cestujících více, a která počítá i se stavbou paralelní vzletové a přistávací dráhy. Výhledová studie do roku 2020 přepokládá rozšíření roční kapacity na 20 milionů cestujících. Budovy letiště by mohly přijmout 20 milionů pasažérů již nyní, problémem však zůstává omezená kapacita vzletové a přistávací dráhy.

Loni ruzyňské letiště odbavilo rekordních 11,5 milionu pasažérů, což zhruba 860krát převyšuje první rok provozu v roce 1937, kdy letiště využilo asi 13.500 cestujících. Milion cestujících za rok letiště poprvé odbavilo v roce 1963, pětimilionovou hranici překonalo až v roce 2000 a více než deset milionů o pět let později. Se zvyšujícím se počtem cestujících roste i počet pohybů letadel, tedy vzletů a přistání. V roce 2006 jich bylo 166.000, tedy o 6000 více než rok předtím.