Už na konci května by měla do vlády dorazit studie o výstavbě vysokorychlostních železničních tratí v Česku. Na zakázku ministerstva dopravy ji zpracoval projekční ústav SUDOP a právě výstavba vysokorychlostního úseku mezi Prahou a Brnem je jednou z priorit.

„Materiál bude popisovat možnosti výstavby rychlých tratí u nás, a to včetně spojení Čech s Moravou. Předpokládáme, že se vláda k této myšlence přihlásí a dokument schválí,“ potvrdil Deníku náměstek ministra dopravy Petr Šlegr (Strana zelených).

Nápad na vysokorychlostní spojení Prahy s Brnem v minulosti vznikl už dvakrát. V prvním případě šlo o variantu přes Kolín, podruhé trasa vedla přes Havlíčkův Brod. Podle dostupných informací ale nyní projektanti přišli se zcela novou trasou, která umožňuje lepší návaznost na Vysočinu či Jihočeský kraj.

„Trasa by vycházela v Praze z prostoru vršovického nádraží, podjela by Hostivař a mířila na Benešov, v tomto úseku by trať byla zřejmě společná pro koridor do jižních Čech,“ říká železniční specialista Jiří Kratochvíl. „Dál by trať šla východně od Benešova, pokračovala východně od Pelhřimova, severně by míjela Jihlavu a dál by vedla kolem Velké Bíteše až do Brna,“ dodává. Trasa umožňuje několik variant propojení, takže například Jihlava by získala přímé rychlé spojení s Prahou.

Celková délka vysokorychlostního koridoru z hlavního města do moravské metropole by mohla být od 210 do 245 kilometrů. Vzhledem k tomu, že na trati by vlaky dosahovaly rychlosti až 360 kilometrů v hodině, je například nutné dělat zatáčky o poloměru šest až sedm kilometrů. Kvůli technické náročnosti pak logicky stoupá i cena.

„Při dnešní cenové hladině by trať vyšla zhruba na devadesát miliard, ale záleží na tom, kolik na ní bude mostů, tunelů a estakád,“ odhaduje Kratochvíl. Podle dopravních expertů je však i přes vyšší cenu vysokorychlostní spojení Čech s Moravou nutné.

„Dopravní odborníci projekt podporují. Skutečnost, že by se dalo do Brna dostat za méně než hodinu, by značnou část lidí odradila od použití auta,“ řekl Deníku děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.

Otázkou nadále zůstává, kdy přesně by se trať začala stavět. Pokud vláda materiál o vysokorychlostních železnicích schválí, rozhodně to neznamená, že by se začalo automaticky stavět.

„Zatím máme dost práce na modernizaci stávajících koridorů, výstavba vysokorychlostních tratí přijde na pořad dne kolem roku 2015. Už nyní je ale nutné, abychom například zajistili územní ochranu pro budoucí trasu,“ uzavírá náměstek Šlegr.